Leo Gutfreund - Padl při obraně Tobruku

22. 07. 2024

Jedním z nejvýznamnějších bojišť, na nichž v letech druhé světové války se zbraní v ruce vystoupili českoslovenští vojáci, se stala oblast Středního východu. Čechoslováci se cvičili v současném Izraeli a poprvé bojovali na území dnešní Sýrie proti jednotkám francouzské vichistické vlády. Mnohem tvrdší, a zejména delší boje však absolvovali při obraně severoafrického přístavu Tobruk, klíčového pro zásobování spojeneckých vojsk. Odolávali v přímých bojích s italskými a německými divizemi a čelili častému masivnímu bombardování.

Leo Gutfreund (1920–1941) na jediné známé nedatované fotografii sedí vpředu druhý zleva, jeho bratr Arnošt. čtvrtý zleva. FOTO: VÚA–VHA

Nasazení si bohužel vyžádalo ztráty na životech, prvním padlým v Tobruku se stal vojín židovského vyznání Leo Gutfreund. Narodil se 26. srpna 1920 v Jemnici v okrese Moravské Budějovice, kde také před válkou bydlel. Jeho otcem byl Heřman Gutfreund, matkou Josefa, rozená Springutová. Po obecné a měšťanské škole absolvoval dva ročníky české obchodní školy. V civilu se živil jako úředník ve firmě, zaměřené na obchody s obilím. Mezi jeho koníčky patřil sport, byl plavcem, tenistou a bruslařem.

Leo Gutfreund využil poslední možnosti a odešel před nacisty z protektorátu legálně do zahraničí. Se svým starším bratrem, nadporučíkem jezdectva v záloze Arnoštem Gutfreundem, odjeli 2. září 1940 se skupinou židovských emigrantů do Palestiny, byli však od 25. listopadu do 26. srpna 1941 internováni Brity v Atlitu jako nelegální přistěhovalci. Po propuštění se jim podařilo i s Arnoštem dostat k našim jednotkám na Středním východě. Dne 27. srpna byl Leo odveden v Haifě, 15. září zařazen k Čs. výcvikovému středisku – Východním a již 30. září do Čs. pěšího praporu 11 – Východního. Slavnostní přísahu složil 4. října.

Záhy nato odešel na frontu v tobrúcké pevnosti, 19. října 1941 jej vyslali na bojiště a následujícího dne vtělili k 1. rotě. Boje s jednotkami Afrika Korpsu v obleženém Tobruku se mu však staly osudnými. Dne 30. října jej zasáhla střepina do hlavy a Leo Gutfreund fatálnímu zranění podlehl. Byl pohřben na válečném hřbitově v Tobruku, v hrobě číslo 844, in memoriam jej povýšili na svobodníka a posmrtně vyznamenali Československým válečným křížem 1939.

Jeho bratr Arnošt v řadách československých vojenských sil válku přežil a po osvobození se vrátil do vlasti. Po návratu do rodné Jemnice však zjistil, že z celé rodiny přežil jediný. Kromě Lea, jenž padl v severní Africe, zemřeli všichni jeho blízcí v koncentračních táborech. Vzhledem k tomu, že jej doma již nic nevázalo, odešel natrvalo do zahraničí a usadil se v Addis Abebě v Etiopii.

Ivo Pejčoch
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 15. září 2017.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…