Mikojan-Gurjevič MiG-29 A

Sovětské letouny MiG-29, zaváděné koncem osmdesátých let minulého století do našeho letectva představovaly pro piloty kvalitativně novou úroveň stíhacích strojů, které se museli naučit ovládat. MiG-29 A získaný do sbírky VHÚ Praha navíc symbolizuje přátelské rozdělení Čech a Slovenska na přelomu let 1992–1993.

V roce 1969 byl v SSSR vyhlášen konkurz na nový bojový letoun PFI – perspektivní frontový stíhací letoun. Lehký frontový stíhací letoun přizpůsobený požadavkům vojskového letectva rozpracoval kolektiv OKB MiG pod vedením Rostislava A. Běljakova. Vlastní technické projektování začalo v roce 1974 a konečná podoba letounu známého jako výrobek (izdělije) 9-12, která se vymykala podobě všech dosavadních letounů této konstrukční kanceláře, v sobě zahrnovala především nejnovější poznatky z aerodynamiky a technologie. Vzlet prvního prototypu uskutečnil A. V. Fedotov 7. října 1977. Po ukončení úvodní etapy vývoje následovalo v roce 1982 zavedení sériové výroby, souběžně s tím začaly vojskové zkoušky. Vývoj dále pokračoval dalšími modernizovanými verzemi, včetně dvoumístné cvičné varianty MiG-29UB (izdělije 9-51). V roce 1984 došlo k oficiálnímu přijetí nového stíhacího letounu do výzbroje a počátkem roku 1985 dosáhly první dva pluky sovětského letectva vyzbrojené tímto typem operační způsobilosti. Západní veřejnost se s nimi oficiálně seznámila v roce 1986 při návštěvě 234. pluku sovětského letectva ve Finsku.

Došlo i na export. Již v roce 1985 byl podepsán kontrakt s Indií, byly realizovány dodávky do Jugoslávie (1987), NDR a Bulharska (1988), dále Polska, Československa a Rumunska (1989). Další stroje směřovaly do Afghánistánu, Iráku, Íránu, na Kubu, do Severní Koreje a Sýrie. Dodávky „dvacetdevítek“ do Československa začaly v dubnu 1989, kdy na letišti 11. stíhacího leteckého pluku v Žatci přistál první MiG-29 UB. V druhé polovině června následovalo osm jednomístných strojů (izdělije 9-12 A) a 28. července přiletěl druhý MiG-29 UB. Dalších devět letounů přibylo postupně v lednu a dubnu následujícího roku.

Při dělení ČSFR se letouny MiG-29 rozdělily v poměru 1 : 1 mezi ČR a SR. Koncem roku 1992 velení vzdušných sil AČR vyřadilo MiG-29 ze systému PVO a stroje byly převeleny ze Žatce k 1. slp do Českých Budějovic. Česko své stroje v červenci 1994 vyřadilo ze služby a v prosinci 1995 je vyměnilo s Polskem za 11 vrtulníků W-3A Sokol.

Do sbírky VHÚ se dostal MiG-29 (8003), výrobního čísla 2960526380, který původně sloužil v čs. vojenském letectvu. Letoun vyrobil závod č. 30 Znamja Truda v Moskvě. Zalétávání proběhlo ve dnech 2. až 11. června 1989. Přelet do Žatce pak 27. června jako třetí MiG-29 u nás. Předávací zálet provedl plk. Ing. Václav Vašek 3. srpna. Vojenský útvar 1610 (11. slp) stroj oficiálně převzal o den později. Při dělení ČSFR jej 9. prosince 1992 předali k VÚ 4052 Sliač. První let na Slovensku vykonal 14. ledna 1993. Poslední let proběhl 20. listopadu 1996, celkový nálet stroje činil 239 h 7 min při 425 startech.

Poté byl letoun zakonzervován a dlouhodobě uložen. V roce 2015 došlo k naplnění dohody o výměně mezi VHÚ Praha a VHÚ Bratislava a stroj se dostal do sbírek Leteckého muzea Kbely, kde byl do konce roku zkompletován a následně vystaven v expozici. Letoun nese původní kamufláž i slovenské znaky, které překrývají čs. kokardy, jako symbol rozdělení republiky.

Technická data:

Motor: 2× Klimov RD-33 o tahu 49,50/81,50 kN každý

Rozpětí 11,36 m

Délka 14,87 m

Hmotnost prázdného letounu 10 900 kg

Maximální vzletová hmotnost 19 700 kg

Maximální rychlost 2 400 km/h

Dostup 18 000 m

Dolet 1 500 km

Výzbroj: 30 mm kanon GŠ-30-1 se 150 náboji

na třech závěsnících pod každým křídlem lze umístit nejrůznější varianty nesené výzbroje do hmotnosti 3 500 kg

Jan Sýkora