Nepolapitelný Jan Smudek

26. 07. 2023

V Protektorátu Čechy a Morava nežil snad nikdo, kdo by neznal jméno Jana Smudka. Byl jedním z nejhledanějších odbojářů, které se nacistům nikdy nepodařilo zatknout. Jeho osudy údajně volně inspirovaly tvůrce slavného filmu Casablanca a v tehdejším Sovětském svazu o něm natočili hraný film pojmenovaný Nepolapitelný Jan.

Jan Smudek (1915–1999) se nejprve zapojil do domácího odboje. Gestapu unikl za hranice, kde vstoupil do československých jednotek na západě. Fotografie z roku 1941 jej zachycuje po příjezdu do Velké Británie. FOTO: VHA Bratislava

Narodil se 8. září 1915 v Bělé nad Radbuzou, avšak vyrůstal v Domažlicích. Okupace jej zastihla jako studenta vyšší průmyslové školy v Kladně, kde si doplňoval středoškolské vzdělání.

Na jaře 1940 probíhalo na Domažlicku rozsáhlé zatýkání příslušníků skautské odbojové organizace napojené na Obranu národa. Dne 20. března 1940 si gestapáci přijeli i pro Smudka. Ten však použil zbraň, jednoho z tajných policistů těžce zranil a uprchl. Nacisté navíc zjistili, že jim mezi prsty proklouzl člověk, který 8. června 1939 v Kladně zastřelil německého policistu a po němž několik měsíců marně pátrali. Přestože Smudka hledaly všechny německé i protektorátní bezpečnostní složky, podařilo se mu s pomocí odboje uprchnout přes hranice. „Balkánskou cestou“ se dostal do Francie a v polovině května 1940 byl prezentován v čs. zahraniční armádě.

Zúčastnil se ústupových bojů v červnu 1940 a znovu mu přálo štěstí. I když se nestihl nalodit na poslední loď odplouvající do Velké Británie, přes Casablancu a francouzské Antily se nakonec na jaře 1941 dostal na britské ostrovy. Po několika měsících se dobrovolně přihlásil k letectvu. Absolvoval příslušný výcvik a od července 1944 do ledna 1945 létal operačně jako navigátor u čs. letky 68. noční stíhací peruti RAF. V létě 1945 se vrátil do vlasti. Usadil se v Ašském výběžku, kde v dnešních Hranicích v Čechách dostal do národní správy malou továrnu. Nijak se netajil svým negativním postojem k nastupující komunistické totalitě, takže se již v roce 1947 stal obětí (naštěstí nevydařené) provokace tajných služeb ovládaných komunisty. Díky tomu však věděl, jaký osud by jej v „lidově demokratickém“ Československu čekal, a krátce po komunistickém převratu znovu odešel do exilu. Do vlasti se vrátil až po roce 1989. Žil v ústraní a 17. listopadu 1999 zemřel v Dílech u Klenčí pod Čerchovem.

 

JIŘÍ PLACHÝ
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 23. září 2016

 

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…