Patent Františka Kopeckého na řiditelné torpédo z roku 1906

Patent Františka Kopeckého na řiditelné torpédo z roku 1906

08. 07. 2021

České námořní dějiny nejsou příliš obsáhlé, a i když oplývají osobnostmi, jako byl vynálezce lodního šroubu Josef Ressel, nebo událostmi, jako byla úspěšná obojživelná operace na jezeře Bajkal v srpnu 1918, s námořními dějinami přímořských států se pochopitelně srovnávat nemohou. O to zajímavější je dokument, který – alespoň nakolik je nám známo – byl u nás doposud zcela neznámý. Jde o patentovou přihlášku, kterou v roce 1905 podal v Londýně český krajan František Kopecký a v níž popsal v konstrukci řiditelného torpéda.

František Kopecký se narodil 11. prosince 1881 v Cerekvici nad Loučnou, nedaleko od Litomyšle. Na přelomu století odešel do Spojeného království Velké Británie a Irska, kde působil jako ilustrátor a malíř miniatur. Díky své společenské povaze se stal mezi krajany výraznou postavou. Působil mimo jiné jako jednatel pobočky českého Sokola v Londýně.

Po vypuknutí první světové války zorganizoval manifestaci londýnských Čechů proti Rakousku-Uhersku a v září téhož roku se stal členem výboru Londýnského českého vzájemného svazu podpůrného. Po reorganizaci svazu na Londýnský český výbor a legii pro britskou službu – London Bohemian (Czech) Committee and Legion for British Service – se stal tajemníkem této organizace a zasloužil se o vyjmutí Čechů z předpisů o internaci nepřátelských cizinců. Britský žurnalista a historik Wickham Steed věnoval jeho činnosti celou kapitolu ve svých pamětech.

V roce 1915 pobýval František Kopecký ve Spojených státech amerických, kde pomáhal organizovat slovanské spolky v prospojeneckém duchu. Poté spolupracoval v Londýně s profesorem Tomášem Garriguem Masarykem. V roce 1916 byl František Kopecký jedním ze zakládajících členů Československé národní rady v Paříži. Po svolení britského ministerstva války ke službě československých dobrovolníků v Britské armádě byl Kopecký jedním z prvních, který ji nastoupil.

Do Královského polního dělostřelectva narukoval 11. prosince 1916 a již v březnu 1917 se účastnil bojů u Messines v Belgii. Na frontě u Yprů utrpěl 11. srpna 1917 otravu bojovými plyny, ale již 20. září 1917 se na frontu vrátil, tentokrát ke Gardovému dělostřelectvu. Od Yprů byl v listopadu 1917 přesunut ke Cambrai ve Francii, v březnu 1918 k Arrasu a v dubnu 1918 k Lys. Ve Francii se též účastnil závěrečné ofenzivy armád Dohody od července do listopadu 1918.

Po válce působil v krajanském hnutí a uspořádal také archiv prvního československého odboje ve Spojeném království. Své vzpomínky ze života v Británii a své válečné zkušenosti zakomponoval do románu Ostrov věčné hry, který vyšel roku 1926. V roce 1933 se stal sekretářem čs. krajanské kolonie v Anglii.

František Kopecký zemřel po těžké nemoci 15. března 1941 v nemocnici v Royal Tunbridge Wells.4 Osvobození vlasti z nacistické okupace se tak již bohužel nedožil. Je pohřben na hřbitově Islington and St. Pancras Cemetery v Londýně.

Svým návrhem koncepce řiditelného torpéda, v podstatě miniponorky, František Kopecký nepochybně předběhl svou dobu. (O problematice miniponorek se lze dočíst v práci: Ivo PEJČOCH, Miniponorky – osamělí lovci. Miniponorky první a druhé světové války. Svět křídel, Cheb 2006. Starší literaturu k tématu shrnul ve své recenzi Jan FROLÍK, Ivo Pejčoch: Miniponorky – osamělí lovci. HaV 2007, č. 2, s. 150–151.) Jestli jeho patent znali konstruktéři italských řiditelných torpéd Mignatta a Maiale z první a druhé světové války, případné britských Chariotů z druhé světové války, však nevíme. Snad to objasní další bádání; s daleko větší pravděpodobností však tato otázka zůstane navždy nezodpovězena.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

Působení sovětského SMERŠ na československém území v roce 1945. Desítky lidí zmizely beze stopy

06. 08. 2025
Během závěrečných bojů druhé světové války obsazovala území československé republiky Rudá armáda.…
Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…