Řád Bílého lva – vojenská skupina, IV. třída

Řád Bílého lva – vojenská skupina, IV. třída

22. 06. 2018

Řád Bílého lva, který byl jako nejvyšší státní vyznamenání Československé republiky založen v roce 1922, představoval prestižní ocenění pro osoby, které se vynikajícím způsobem zasloužily o Československou republiku.

 

Podle charakteru zásluh dekorované osoby se řád tradičně uděluje ve dvou skupinách, vojenské a občanské. Rozlišujícím znakem je v tomto případě převýšení klenotu, nesoucí buď palmové ratolesti v případě občanské skupiny, nebo zkřížené meče v případě vojenské skupiny. Řád byl původně zamýšlen jen pro cizí státní příslušníky. O propůjčování občanům Československé republiky se sice začalo uvažovat na sklonku léta 1938, avšak s ohledem na následující dějinné události byla celá záležitost pozastavena. V současnosti, respektive od roku 1994 se Řád Bílého lva cizím státním příslušníkům uděluje, zatímco českým občanům se propůjčuje.

Zde prezentovaný exemplář současného provedení řádu propůjčil prezident Václav Havel v roce 1997 generálmajorovi Františku Peřinovi, který patřil mezi nejúspěšnější československé stíhací piloty druhé světové války. František Peřina (1911-2006), jehož pilotní výcvik začal v roce 1929, prošel boji ve Francii i bitvou o Británii a během nich získal 12 potvrzených sestřelů a pravděpodobně i několik dalších. Po válce se vrátil do Československa, kde v letech 1945-1949 působil jako instruktor střelby v pilotní škole v Olomouci a posléze jako velitel letecké střelnice v Malackách. Poté, co byl v březnu 1949 z politických důvodů propuštěn, emigroval do Velké Británie, posléze do Kanady a do USA. Do vlasti se vrátil roku 1993 a žil zde až do své smrti 6. května 2006. Řádová dekorace generálporučíka Františka Peřiny byla poté s ohledem na statuta řádu vrácena Kanceláři prezidenta republiky, která ji věnovala do muzejní sbírky Vojenského historického ústavu Praha.

Dekoraci tvoří stříbrná zlacená pěticípá hvězdice s trojhrotými paprsky o průměru 45 mm, zakončená zlatými kuličkami a vyvedená v granátově červeném smaltu. Ve středu hvězdice je stříbrný český lev. Mezi jednotlivými rameny hvězdice jsou umístěny zlaté lipové listy. Na reversu se nachází zlacený středový medailon, nesoucí státní znak České republiky. V mezikruží modrý nápis: "Pravda vítězí". Klenot převýšen volným závěsem v podobě lipového věnce, přeloženého zkříženými meči. Klenot je zavěšen na 38 mm široké červené stuze s bílými pruhy při okrajích, opatřené na aversní straně červenobílou rozetou. Dekorace je uložena v původní etuji, kde se nachází také stužka I. třídy Československého vojenského řádu Bílého lva „Za vítězství“.

Jan Biederman

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…