Spalovací komora rakety A-4

Spalovací komora rakety A-4

18. 08. 2018

I když německá raketa A-4, označovaná někdy jako Vergeltungswaffe 2 (V 2), byla strašlivou zbraní, proti které v její době nebylo obrany, znamenala zároveň první krok v dobývání vesmíru. Po 2. světové válce byly na jejím základě zkonstruovány nosiče, které umožnily do kosmu vynést lodě s měřícími aparaturami i posádkami.

 

Vývoj rakety probíhal od třicátých let minulého století pod vedením Wernhera von Brauna a první úspěšný start proběhl 3. října 1942. Sériová výroba, na kterou byli v nelidských podmínkách nasazeni hlavně vězni a zajatci, pak umožnila bojové využití této zbraně od září 1944 až do konce války. Prameny udávají, že bylo vypuštěno přes tři tisíce raket hlavně na cíle ve Velké Británii, Belgii, Francii a Holandsku. Mnoho jich ale selhalo vinou nekvalitní produkce a sabotáží.

Jako jeden z mála dokladů německého raketového vývoje se u nás dochovala spalovací komora balistické rakety A-4 na kapalný pohon. Komora měla největší průměr 1,2 m a výšku 2 m a byla převážně vyrobena ze žáropevného ocelového plechu. Pohonné hmoty do ní byly vstřikovány soustavou 1 224 trysek. Poté docházelo k jejich hoření a prudkému výtoku spálených plynů Lavalovou dýzou, která byla návaznou součástí komory.

Podle vyraženého kódu nwu byla komora zhotovena ve strojírnách A. & C. Kosik, Schlesischer Rohrleitungs und Apparatebau Hirschberg (Jelenia Góra dnes Polsko). Celý systém A-4 pak byl po válce vítěznými mocnostmi použit jako základ pro kosmický výzkum, a raketa tak stála u zrodu i mírového dobývání vesmíru.

Představená komora se původně nalézala ve sbírkách Národního technického muzea na Letné, kde byla po 2. světové válce umístěna v Dopravní hale. Někdy v polovině osmdesátých let minulého století byla převezena do Leteckého muzea VHÚ a vystavena v expozici kosmonautiky, aby dokládala, spolu s dalšími předměty, vývoj tohoto dynamicky se rozvíjejícího se lidského odvětví.

Jan Sýkora

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…