01 Dvouruční meč, Německo, 2. polovina 16. století

Fotogalerie

Historie dvouručního meče sahá asi do počátku 14. století. Vyvinul se zřejmě z meče pro jeden a půl ruky a od 14. do 16. století se vyvíjel souběžně s ním. Sloužil jako zbraň sečná i bodná. Dal se použít k ničení nepřátelské pěchoty i koní, na nichž seděli rytíři, stejně dobře se osvědčoval v otevřeném bitevním poli i v boji na hradbách. Pro svou velikost, váhu a celkovou mohutnost si ovládnutí této zbraně vyžadovalo zvláštní výcvik. Boj s dvouručním mečem se tehdy trénoval jako speciální, mimořádně náročná disciplína. Zpočátku to byla známá zbraň švýcarských a německých landsknechtů, ale do počátku 16. století se s novou zbraní seznámila celá Evropa a solingenské dílny zavedly její hromadnou produkci. Postupem doby bojový význam zbraně poklesl a ve druhé polovině 16. století ho v armádě nosila již jen čestná stráž provázející prapor.

Na přelomu 18. a 19. století vzniklo velké množství dvouručních mečů, které se jako romantické napodobeniny staly součástí mnohých šlechtických i měšťanských zbrojnic.

Celková délka 1 675 mm, délka čepele 1 225 mm, šířka čepele 44 mm, hmotnost 3 982 g.

01 Dvouruční meč, Německo, 2. polovina 16. století

Fotogalerie

Aktuálně

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Tak trochu zamrzlé spojení

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Vojenský historický ústav Praha

Ředitelství

Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů

Správní rada pro vyřízení zápůjček

Knihovna VHÚ

Časopis Historie a vojenství

Armádní muzeum Žižkov

Letecké muzeum Kbely

Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou