Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

03. 02. 2025

Letos uplyne 80 let od osvobození Československa a konce druhé světové války. Portál Novinky.cz k tomuto významnému výročí připravil seriál, na kterém spolupracují také historici Vojenského historického ústavu Praha. Jejich mediální výstupy můžete sledovat i na našem webu.

Projekt portálu Novinky.cz 1945 - Rok osvobození poutavým způsobem přibližuje důležité i některé méně známé aspekty posledního roku války i týdny po jejím konci. Díky spolupráci s Vojenským historickým ústavem Praha představí i použité zbraně, nechybějí reportáže ze zahraničí, které doplní články oživené infografikou, dobové materiály, rozhovory nebo podcasty. 

Největší námořní katastrofa v dějinách. Po zásahu sovětských torpéd zahynulo přes 9000 lidí

Německá osobní loď Wilhelm Gustloff (pojmenována po švýcarském nacistovi německého původu, který v Davosu založil švýcarskou odnož NSDAP) vyplula z Polska 30. ledna 1945. Na lodi pro 1500 cestujících bylo ale násobně více lidí – někteří se na ni dostali ze člunů jen díky kapitánovi, který se nad nimi slitoval a vzal je na palubu. 

Tato plavba byla součástí masivní „Operace Hannibal“, jejímž cílem bylo evakuovat německé občany a vojáky ohrožené v roce 1945 sovětským postupem v Kuronsku, Východním Prusku včetně Königsbergu i Pomořan. 

Loď zaregistroval kapitán Alexander Marinesko, který velel sovětské ponorce S-13. Ta v Baltském moři plula už tři týdny, ale zatím nenarazila na žádný cíl. Kapitán natočil ponorku tak, aby z ní mohl vypálit torpéda proti levému boku lodi.

Čtyřicet minut po zásahu už loď ležela na boku. I když stovky lidí zabily exploze a další zemřeli v panice v tlačenici, naprostá většina umřela na podchlazení.

Navzdory velkému množství obětí nebyl útok na Wilhelma Gustloffa válečným zločinem, jak se občas uvádí. Loď, která po pět let sloužila jako nemocniční, už správně jako nemocniční označena nebyla. Byla vyzbrojena několika protiletadlovými děly, a kromě civilistů evakuovala také 918 námořníků, kteří se připravovali sloužit na ponorkách a na lodi bydleli.
Celý článek najdete ZDE. Najdete v něm dobové fotografie, ale i video se záběry z filmu „Zkáza lodi Gustloff“, který v roce 2008 natočil režisér Joseph Vilsmaier.

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…