Přerovské povstání z 1. května 1945 ještě neuspělo

Přerovské povstání z 1. května 1945 ještě neuspělo

30. 04. 2014

V dubnu 1945 se k českému území začaly přibližovat spojenecké pozemní armády a v půli dubna započaly i s jeho osvobozováním. Nastala tak situace, se kterou od roku 1939 počítali všichni, kdo se podíleli na přípravě všenárodního povstání proti okupantům. Cílem povstání, který jako jediný měl naději na úspěch, bylo poskytnout pomoc spojeneckým armádám při osvobozování země. Jako první propukl otevřený boj v Přerově.

 

V úterý 1. května brzy ráno se v Přerově a jeho okolí rozšířila mylná zpráva, že Německo kapitulovalo. Občané Přerova vyvěsili československé a spojenecké vlajky a začali nekoordinovaně odzbrojovat německé a maďarské vojáky ve městě. Z ilegality vyšel den před tím ustavený Revoluční okresní národní výbor a ustavil se i Revoluční místní národní výbor. Povstalci obsadili a zničili telefonní ústřednu německé 1. tankové armády, obsadili nádraží a vypravili vlak s československou vlajkou do Olomouce, který měl iniciovat povstání i tam. Do města se také přesunuli partyzáni z okolních obcí a připojili se k povstání. K povstalcům se připojili též uprchlí sovětští váleční zajatci.

Přerov ovšem ležel na důležité křižovatce v týlu německé 1. tankové armády, které právě hrozilo obklíčení od Opavy a od Brna. Ty části německé posádky města, které se povstalcům nepodařilo 1. května dopoledne odzbrojit, pohotovostní policejní útvary a vojenské posily z Olomouce, Holešova a Bystřice pod Hostýnem, a bojové skupiny, vyčleněné z frontové armády, zahájily na přímý rozkaz Karla Hermanna Franka po poledni 1. května vojenské akce k opětovnému získání města.

Nejtěžší boje probíhaly v Želátovské a Moštěnské ulici. Němci město z větší části ovládli do 16. hodiny. V prostoru nádraží se povstalci udrželi až do večerních hodin, ale i zde nakonec podlehli převaze nepřítele. U nádraží padlo 17 povstalců a 4 bývalí sovětští zajatci.

Celkem padlo v bojích s okupanty v Přerově na povstalecké straně 30 mužů a 20 bylo raněno. Německé ztráty nejsou vyčísleny, odhadují se na 40 až 70 zabitých.

Nacisté v dobytém městě vyhlásili v 18.00 výjimečný stav. Podařilo se jim zajmout přibližně 100 povstalců, z nich 21 odvezli do Olomouce a ve střelnici v Lazcích popravili. S nimi zastřelili dva olomoucké vězně, kteří byli původně určeni pouze k vykopání hrobů. Německá 1. tanková armáda přes město ustoupila na západ k Olomouci a Přerov byl více méně bez boje obsazen sovětskými vojsky 8. května 1945.

Tomáš Jakl

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…