Rudolf Zháněl - Nejstarší voják zahraniční armády

Rudolf Zháněl - Nejstarší voják zahraniční armády

07. 02. 2025

V letech 2. světové války sloužily v řadách československé zahraniční armády desítky katolických kněží a řeholníků. Na tom, že duchovní služba byla již od počátku války nedílnou součástí našich exilových formací, má největší zásluhu Rudolf Zháněl, který byl zároveň jejich nejstarším vojákem.

Rudolf Zháněl (1867–1956) na fotografii z léta 1940. Snímek byl pořízen v prvním táboře čs. jednotek na britské půdě, v Cholmondeley u Chesteru. FOTO: Sbírka Tomáše Jambora

Duchovní, jenž aktivně prošel dvěma válkami, se narodil 15. dubna 1867 v Sebranicích u Boskovic. Po maturitě vystudoval v Brně a v Olomouci teologii, v roce 1890 byl vysvěcen na kněze a v následujících letech působil jako kaplan v brněnské diecézi. O šest roků později, v roce 1896, vstoupil dobrovolně do rakousko­‑uherské armády a stal se vojenským duchovním z povolání. V letech první světové války prošel různými funkcemi, a to jak na frontě, tak v zápolí. Naposledy byl od května 1918 až do konce války zařazen jako duchovní správce rakousko­‑uherské východní armády v Oděse.

Hned po skončení války se dal k dispozici nově formované československé armádě. Od roku 1920 zastával místo duchovního správce u Zemského vojenského velitelství v Praze. Již v březnu 1922 však odešel v hodnosti plukovníka na vlastní žádost do zálohy. Důvodem byla zřejmě dobová kritika armádní duchovní služby coby útočiště rakouských „feldkurátů“. Zháněla se tato kritika osobně nelibě dotýkala – přestože sám byl k rakousko­‑uherské monarchii bezpochyby loajální, zároveň byl upřímným českým vlastencem. V roce 1926 odjel z Československa do Francie a stal se duchovním správcem tamní početné československé vystěhovalecké kolonie. O pět let později papež Pius XI. ocenil jím vykonanou práci a jmenoval jej monsignorem.

V Paříži jej zastihla okupace českých zemí a začátek druhé světové války. Ačkoliv mu v té době bylo již 72 let, přihlásil se mezi prvními ke vznikajícímu československému zahraničnímu odboji a následně i do řad zahraniční armády. Svou nezpochybnitelnou autoritou se zasadil o obnovu duchovní služby a až do pádu Francie v červnu 1940 tuto službu řídil.

Krátce po příjezdu do Velké Británie byl, vzhledem ke svému věku, přeložen do výslužby. Důvodem byla mimo jiné i početní redukce čs. jednotek a rozhodnutí, že její duchovní služba nebude, na rozdíl od předválečného Československa, „zastřešena“ na úrovni Ministerstva národní obrany. Až do konce války však pracoval v čele civilní české duchovní správy v katolickém kostele sv. Jakuba v Londýně. Za své zásluhy v odboji obdržel mimo jiné Československý válečný kříž 1939. Po válce se opět usadil v Paříži, avšak krátce poté odešel definitivně na odpočinek. Vrátil se do Československa a zemřel 31. ledna 1956 v domově pro přestárlé kněze v Pardubicích.

Jiří Plachý
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 25. ledna 2019.

Aktuálně



Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

Pojízdné zařízení pro očistu bojové techniky TZ-74 GABRIEL

27. 12. 2025
Těsně před Vánocemi v roce 1975 schválilo Kolegium ministra národní obrany zavedení do…
PF 2026

PF 2026

23. 12. 2025
Krásné prožití vánočních svátků a šťastný nový rok 2026
Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

Oceňovaní spojenci - Pozemní útvary československé branné moci v bitvě o Francii očima francouzského velení

23. 12. 2025
Touto dobou před osmdesáti šesti lety se příslušníci československé branné moci ve…
Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

Vánoce a přelom roku v zahraniční misi na Slovensku v roce 2022

23. 12. 2025
Svátky, které se i daleko od domova nesly ve znamení soudržnosti, tradic…
Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…