V tomto roce jsme k digitalizaci vybrali 27 rukopisů ze sbírek Vojenského historického ústavu Praha, které pocházejí převážně z 2. poloviny 19. století a počátku 20. století. Provenienčně patří vybrané exempláře do střední Evropy, do oblasti bývalé habsburské monarchie případně Československé republiky. Obsah zvolených exemplářů je vhodný jako pramen pro výzkum dějin vojenství, vojenské vědy, vojenské správy či vojenské techniky, případně dalších dílčích témat. Teritoriálně sahají vybraná díla především na území Českých zemí či celé habsburské monarchie. Z jazykového hlediska se jedná o dokumenty německé, se dvěma výjimkami v češtině.
Velkou část vybraných rukopisů tvoří pojednání o historii rakouské armády a jejích konkrétních vojenských jednotek, a také příručky a teoretická pojednání sloužící k vzdělávání v různých oblastech vojenství. Některé rukopisy obsahují kromě textové části také ilustrace, barevné plány, nákresy atd. V těchto případech je význam digitalizace a potřeba vytvoření kvalitních obrazových kopií dokumentů důležitá vzhledem k nutnosti zachování informací pro současné i budoucí badatele bez možného rizika porušení vazby či složených příloh uvedených exemplářů.
Značná část rukopisů (č. 3, 5, 6, 16, 18, 21, 22, 27) představuje učebnice a příručky. Například rukopis č. 3 je výtahem z příručky pro taktická cvičení většího počtu pěších pluků a obsahuje také nákresy postavení vojenských jednotek. Rukopis č. 5 přináší úvod do praktické polní výuky podle přednášek Antona Dietricha. Rukopis č. 16 představuje koncept pro přednášky o jezdectvu. Příručka č. 6 je určena předsunutým hlídkám při obraně území. Dále jsou významnou měrou zastoupena odborná pojednání o zbraních (č. 11, 21 a 27), vojenské taktice (č. 22) či vlajkové signalizaci pro námořnictvo (č. 12). Rukopis č.. 7 je věnován říčním operacím na člunech, č. 15 stavbě dělostřeleckých baterií (text doplněn různými nákresy). Č. 26 přináší opis tisku z roku 1917 o ruských dělostřeleckých granátech za první světové války. K příručkám je možno zařadit i memoár o dřevě nezbytném pro fortifikační stavby (č. 9).
Jako učebnici je možné označit i rukopis č. 1, který přináší předpis o chování dělostřelců a zvláště jejich předáků v poli, který ale sloužil mimo jiné pro výuku v dělostřeleckých školách. Rukopis č. 8 přináší vybrané předpisy pro císařsko-královskou armádu z roku 1808 se zaměřením na jezdectvo, doplněné o schematismus císařsko-královského českého švališerského pluku č. 4 polního podmaršála Alfréda Kandida knížete Windischgrätze z let turbulentních let 1846-1849.
Vybráno bylo také několik pamětních a oslavných spisů – č. 14 je patrně opisem z díla rakouského spisovatele a dramatika (a colloredovského archiváře působícímu v Opočně) Karla Johanna Brauna von Braunthal věnovaným polnímu maršálovi arcivévodovi Karlovi Ludvíkovi Rakousko-Těšínskému. Č. 19 je pak pamětním spisem k jubilejnímu 200. výročí existence císařsko-královského pražského pěšího pluku č. 28 „Pražským dětem“, který obsahuje také podpisy významných příslušníků jednotky. Zajímavý je též nekrolog (č. 17) polního zbrojmistra hraběte Hieronyma Colloredo-Mannsfelda uveřejněný v Österreichische militärische Zeitschrift v roce 1823, který je doprovázen řadou dalších textů a dopisů týkajících se například bitvy u Chlumce a Přestanova (1813) nebo Colloredova pomníku na bojišti u Varvažova (1813).
Dále jsou zde zařazeny dva rukopisy pojednávající o dějinách vojenských jednotek. Č. 2 představuje dějiny císařsko-královského kyrysnického, později dragounského pluku Karla Ludvíka hraběte Ficquelmonta zřízeného v roce 1798, dovedené do roku 1825. Již výše zmiňovanému pražskému pěšímu pluku č. 28 „Pražským dětem“ se věnuje také rukopis č. 20. Institucionálním dějinám, tentokrát vojenské vyšší reálné školy v Hranicích na Moravě (předchůdkyni prvorepublikové vojenské akademie), se věnuje kronika č. 25. I tento rukopis je doplněn řadou dalších materiálů (úmrtních oznámení, fotografií, protokolů ad.). Za pojednání o dějinách, byť recentních, lze považovat i rukopis z roku 1814 o událostech, respektive o stavu Francie po revolučním roce 1789 (č. 4). Francouzské armády se také týká spis o trestním soudnictví a zákonech platných pro francouzské vojáky podle vojenského trestního zákoníku z roku 1857 (č. 10).
Pozornost si zaslouží také rukopis č. 24 s nevojenskou tématikou – pod názvem „Zeugnisz“ se skrývá osvědčení o výborném opravování dýmek pro M. Kiaschka určené pražskému magistrátu, dosvědčené 49 pečetěmi a podpisy předních českých šlechticů, nezřídka armádních důstojníků.
V neposlední řadě byl vybrán opis deníku (č. 13) Gottlieba z Henneberg-Spiegelu, císařsko-královského majora (Major und Seconde Wachtmeister) císařské tělesné gardě harcířů v roce 1805 během třetí koaliční války. A stranou nemůže zůstat ani rukopis č. 23 přinášející dokumentaci k vojenským manévrům v Kališi roku 1835.
V Armádním muzeu Žižkov nabízíme zdarma vzdělávací programy pro děti z mateřských škol, žáky základních a středních škol. Všechny lektorované programy lze uzpůsobit potřebám žáků se speciálními vzdělávacími potřebami.
Armádní muzeum Žižkov rovněž nabízí komentované skupinové prohlídky vojenským útvarům. Objednávejte na museum@vhu.cz
Školní výpravy si mohou objednat komentovanou prohlídku dalších našich muzeí:
Detaily k rezervacím získáte po kliknutí na obrázky po stranách.