Průvodce expozicemi Armádního muzea Žižkov, část šestá. Od roku 1938 do roku 1948, druhá světová válka.

Šestá část nové expozice v Armádním muzeu Žižkov zahrnuje časově relativně krátké období 1938-1948. Jde nicméně o prostorově nejrozsáhlejší část, což je vzhledem k významu období druhé světové války pochopitelné. Expozice se nachází v někdejším archivu Památníku osvobození, posléze sídlu knihovny VHÚ. Nyní jde o důmyslně řešený expoziční prostor rozdělený do dvou podlaží.  

+11

Expozice 1938-1948 začíná klíčovou událostí, Mnichovskou dohodou a rozbitím Československa v září 1938. Návštěvník si může prohlédnout faksimilii textu dohody, jsou zde i zvětšené podpisy aktérů: Adolfa Hitlera, Benita Mussoliniho, Neville Chamberlaina a Édouarda Daladiera. Proti této pasáži je symbolicky umístěn původní kovový československý hraniční sloup z období první republiky. Následuje pasáž věnovaná druhé republice, obsahující například téma uprchlické krize, Čechů stěhujících se ze Sudet a proměnu společnosti.

Tragické datum 15. března 1939, okupace zbytku Československa nacisty, ale také vznik Slovenského štátu, to vše je tématem další části expozice. Jeden z exponátů výstižně vyjadřuje zánik československé branné moci: je jím bývalý vojenský plášť, následně předělaný na civilní. Zobrazen je i vznik Vládního vojska, vylíčeny jsou odchody jednotlivců i celých skupin do zahraničí; za všechny jmenujme útěk skupiny zpravodajců pod velením pplk. Františka Moravce. Výrazným exponátem této části je německý motocykl BMW, který je vystaven na zvětšené mapě protektorátních území.

Začátek druhé světové války 1. září 1939 je ilustrován četnými předměty, z nichž jmenujme alespoň unikátní blůzu sovětského vojenského atašé v Polsku generála Pavla Semjonoviče Rybalka, který opustil Varšavu krátce před sovětským útokem. Vedle toho jsou dokumentovány i osudy českého prostoru: vznik protektorátu a podzimní protesty české společnosti proti německé okupaci, které vyvrcholily uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 a prvními popravami.

Návštěvník poté vstupuje do hlavního výstavního prostoru (přízemí) věnovaného druhé světové válce. Prostor je rozdělen chronologickou a teritoriální úrovní. První sleduje časovou linii let 1940-1944, druhá zobrazuje západní, východní, a středomořskou frontu doplněnou o protektorátní témata. Expozice ukazuje vznik naší armády ve Francii, Bitvu o Británii, internaci v SSSR, československý odboj v protektorátu, ale i zbrojní výrobu pro Německo. Nechybí ani boje našich vojáků na středním východě a u Tobruku. Ze světových událostí je prezentován vstup SSSR do války, útok na Pearl Harbor v roce 1941. Z vystavených exponátů zmiňme pumovnici i střeliště z německých bombardérů, osobní předměty tří odbojářů – Tří králů Josefa Mašína, Václava Morávka a Josefa Balabána, k vidění je i znak 311. československé bombardovací perutě RAF podepsaný králem Jiřím VI., nebo nejvyšší francouzská vyznamenání udělená stíhacímu esu, pilotu Aloisi Vašátkovi.

Nasazení našich vojáků v zahraničních armádách je vstupem k tématu atentát na Reinharda Heydricha v roce 1942. Zobrazen je výcvik výsadkářů, příprava a provedení atentátu. Vystaveno je množství unikátních předmětů: civilní oděv Jana Kubiše, osobní předměty parašutistů, cigarety, zavírací nože, knížky, ukázány jsou i bomby nalezené v místě atentátu. Speciální místnost je pojata jako krypta kostela sv. Cyrila a Metoděje, kde probíhaly poslední boje parašutistů. Samostatná vitrína je věnovaná i dalším výsadkům, z let 1942-1945, těšit se návštěvníci můžou například na osobní předměty Oldřicha Pechala, Bohuslava Grabovského, Čestmíra Šikoly nebo samopal Sten Gun Rudolfa Pernického.

Návštěvník je dále seznámen s tématy jako germanizace českého prostoru, váleční zajatci, letecká válka nad protektorátem. V linii východní fronty tvoří kostru expozice bojová cesta československé vojenské jednotky v SSSR Buzuluk-Sokolovo-Kyjev-Bílá Cerkev a posléze Dukla. Vynechané není ani Slovenské národní povstání a partyzánské hnutí v protektorátu. Vystaveny jsou věci z výstroje generála Ludvíka Svobody nebo osobní předměty Viléma Sachera. Skutečným unikátem jsou předměty z výbavy partyzánského výsadku Mistr Jan Hus, které zabavilo gestapo. Do této linie patří i nasazení slovenské armády v SSSR, na pomezí mezi východem a západem se nachází československá partyzánská brigáda v Jugoslávii. Západní linie si kromě formování československé armády ve Velké Británii a nasazení našich letců všímá i méně známých témat, jako je nasazení našich důstojníků v armádě svobodné Francie nebo přítomnost Vládního vojska v Itálii. Vrcholem západní linky je pak zformování čs. obrněné brigády a její nasazení u Dunkerque.

Zásadním prvkem je i připomenutí obětí nacistické rasové perzekuce, pasáž věnovaná vyvražďování Židů za druhé světové války. Téma je zobrazeno v samostatné části expozice, jejíž prostorové řešení zobrazuje cestu jdoucí do dálky, do ztracena. Po stranách cesty jsou vitríny s předměty dokumentujícími tuto tragickou část lidských dějin. Jsou zde vystaveny cedule o arizaci, rasové tabulky, plechovka od cyklonu B a také textilní žluté Davidovy hvězdy, které museli Židé v okupované Evropě nosit.

V přízemní části expozice druhé světové války jsou i velké exponáty: kompaktní německé dělo navržené pro výsadkové jednotky, část z transportního letadla Messerschmitt Me 323 Gigant, britská motorka, dálkově ovládaný tančík Goliáš, třípalcový minomet či hláska protiletadlové obrany z Prahy Dejvic.

Když návštěvník vstoupí do druhého patra (resp. mezipatra) expozice 1938-1948, dostává se už k období konce války 1945. Jednotlivé armády s vojáky sovětskými, americkými, československými, ale také rumunskými, polskými či dokonce belgickými se potkávají na našem území. Samostatná vitrína je věnována květnovému povstání českého lidu. Definitivní tečkou za válečnými událostmi je vitrína o válce v Pacifiku a svržení atomových bomb na Japonsko. Unikátem jsou vyznamenání a kvalifikační odznak Paula Tibbetse, pilota bombardéru B-29, který provedl první atomový nálet v dějinách. Vitrínu doplňuje zavěšený model atomové bomby Little Boy v měřítku 1:1, která byla shozena na Hirošimu.

Zbývá již jen zobrazení tří let částečné svobody v Československu 1945-1948. Toto téma začíná symbolicky návratem prezidenta Beneše, vojáků i vězňů koncentračních táborů zpět domů. Následuje obsazení státní hranice, vysídlení Němců a obnova naší armády. Samostatná vitrína se věnuje složité vnitropolitické situaci a postavení Československa jako mostu mezi Východem a Západem. Další z vitrín představuje bojové nasazení proti banderovcům na Slovensku, zapomenout nesmíme ani na operaci Důvěrné Izrael, tedy pomoc ČSR nově vzniklému židovskému státu. Závěr expozice představuje snahy o sjednocení výzbroje československé armády a také hledání nové standardní zbraně – je zde vystavena unikátní sbírka prototypů ručních zbraní vyvíjených ve zbrojovkách v Brně a Strakonicích. Poslední z vitrín se věnuje vývoji těžkého samopalu, tedy budoucího samopalu vz. 58. Definitivní tečku představuje vitrína zobrazující únor 1948 a převzetí moci komunisty.

Celkově je v části 1938-1948 v osmdesáti vitrínách k vidění téměř sto stejnokrojů z mnoha bojujících armád, leckdy po nejvýznamnějších představitelích československého odboje i jejich oponentů. Počet zbraní, tedy pušek, pistolí, automatických zbraní atd. jde do několika stovek kusů. Fanoušky si jistě najdou také modely; nově vytvořená dioramata představují atraktivní formou některé z významných bitev československé armády.

RED