Atlantický val, objekt v Biskajském zálivu
Fotogalerie
Myšlenka výstavby opevnění na obranu před spojeneckým vyloděním v západní Evropě nabývala konkrétních podob od konce roku 1941. Dne 23. března 1942 Hitler nařídil vybudovat na atlantickém pobřeží pod německou kontrolou pás opevnění, známý jako Atlantický val. Výstavbu zajišťovala Organizace Todt. Na stavbě pracovaly statisíce dělníků, z velké části z donucení.
Německé velení zprvu považovalo za nezbytné pro odražení invaze, aby se Spojenci nezmocnili přístavů, kde by mohli vykládat zásoby pro invazní jednotky, proto byly v první fázi výstavby opevňovány zejména přístavy a Normanské ostrovy. Poté, co v listopadu 1943 dohled nad výstavbou Atlantického valu na francouzském pobřeží připadl polnímu maršálu Erwinu von Rommelovi, začal být kladen důraz na zastavení nepřítele na plážích.
Na Atlantickém valu bylo uplatněno široké spektrum výzbroje nejrůznějšího původu, která padla Němcům do rukou, například francouzská, československá nebo sovětská děla nebo věže francouzských tanků; maximální ráže použitých děl činila až 406 mm. Součást valu tvořily také překážky bránící přistání člunů nebo letadel a kluzáků, položeny byly miliony min. Posádku na Atlantickém valu tvořily většinou spíše druhořadé jednotky.
Atlantický val nedokázal zabránit vylodění v Normandii 6. června 1944 a následně ztratil svůj smysl. Jednotlivé německé posádky byly na mnoha místech odříznuty a držely se ještě nějakou dobu, v některých případech (Dunkerk, Lorient, St. Nazaire, La Rochelle, Normanské ostrovy) až do konce války.
Aktuálně
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
