Japonští vojáci na Velké čínské zdi
Fotogalerie
Japonské ozbrojené síly, především armáda, nebyly v meziválečném období pod kontrolou civilní vlády a procházely frakčními boji. Zejména Kwantungská armáda, soustředěná v jižním Mandžusku, zastávala agresivní kurs vůči Číně a de facto určovala japonskou zahraniční politiku v tomto prostoru.
Centrální autorita v Číně byla touto dobou slabá. Dne 18. září 1931 japonské jednotky zahájily útok do Mandžuska, záhy je obsadily a v lednu 1932 byl proveden útok na Šanghaj, aby odvedl pozornost světové veřejnosti od Mandžuska. Roku 1932 byl v Mandžusku vytvořen loutkový stát Mandžukuo (tj. Mandžusko), jehož vládcem se stal poslední čínský císař Pchu-i.
Společnost národů vyslala do Mandžuska Lyttonovu komisi, jejíž zpráva vyzněla pro Japonsko nepříznivě, a roku 1933 Japonsko ze Společnosti národů vystoupilo. Téhož roku Japonci s pomocí kolaborantských sil dobyli oblast Džeholu, nalézající se severně od Pekingu, a napadli oblast Čchachar ve Vnitřním Mongolsku. Zde byly jejich síly odraženy, avšak čínský vůdce Čankajšek uzavřel příměří v Tchang-ku, jímž souhlasil s vytvořením demilitarizované zóny v blízkosti Pekingu.
Koncem roku 1936 provedl mongolský kníže Demčugdongrub, spolupracující s Japonci, neúspěšný vpád do provincie Suej-jüan ve Vnitřním Mongolsku. Čankajšek touto dobou pobýval v Si-anu, na velitelství maršála Čang-Süe-lianga. Čang si přál bojovat proti Japoncům, zatímco Čankajšek chtěl vynaložit všechny síly na zničení komunistů. Při tzv. Si-anském incidentu byl Čankajšek zajat Čangem a donucen uzavřít jednotnou frontu s komunisty proti Japonsku. Dne 7. července 1937 zahájilo Japonsko plnohodnotnou invazi do Číny, válka však formálně vyhlášena nebyla až do roku 1941.
Aktuálně
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Kárne výbory v zahraničnej československej armáde počas druhej svetovej vojny
Přijďte i v roce 2026 na naše tradiční akce. Zde je jejich přehled
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
