Malorážka ZKM 468

Malorážka ZKM 468

Velmi krátce po ukončení okupace začala Zbrojovka Brno připravovat civilní výrobní programy, jimiž by mohla překlenout období nevyjasněnosti dalšího charakteru zbrojní výroby, ale také snížené zaměstnanosti jednotlivých závodů. Otázka dokončování rozpracovaných partií, vyráběných za války na základě objednávek říšské vojenské správy, narážela na nevyjasněné postoje ministerstva průmyslu a MNO.

Již na podzim 1945 připravilo oddělení Konstrukce zbraní pod vedením Josefa Kouckého (1904–1989) výkresovou dokumentaci k opakovacím malorážkám ZKM 451, ZKM 452, ZKM 454 a ZKM 455, jež se vzájemně lišily provedením, avšak stejným konstrukčním základem. Ne všechny se dočkaly sériové výroby, což byl případ vojenského výcvikového modelu ZKM 454, některé se ve výrobním programu objevily až koncem 40. let (ZKM 452), další až na prahu druhé poloviny další dekády. Vedle základního a dlouho vyráběného modelu ZKM 451, zkonstruoval Josef Koucký také dnes už méně známý jednoranový typ ZKM 468, vyráběný v ráži .22 LR a 9 mm Flobert.

Od pilotní řady se lišil především konstrukcí závěru, jehož matice úderníku sloužila při zatažení vzad a pootočení vlevo jako pojistka. Obě krajní pojistné polohy nesly na těle závěru značení a nad symbolem v podobě nuly se nacházela díra, v níž se při zajištění závěru objevila šipka, takže střelec měl vizuální kontrolu o stavu pojistného mechanismu. Jednoduchý válcový závěr byl spojen s vytahovačem nábojnic, jenž zároveň plnil funkci spoušťové páky. Z technologického hlediska sice samostatný zápalník představoval další výrobní součástku, na druhé straně při opotřebení či poškození jeho výměna nezvyšovala příliš náklady na opravu. Malorážku ZKM 468 deklaroval výrobce výhradně jako loveckou zbraň, vhodnou k odstřelu drobné zvěře. Tomu také odpovídalo celkové provedení včetně konstrukce mířidel.

Výkresovou dokumentaci připravila Konstrukce zbraní v průběhu léta 1946 a o rok později vyrobila brněnská zbrojovka prvních deset kusů, jež sloužily především jako akviziční vzorky. Do sériové výroby se ZKM 468 dostala teprve v roce 1950, kdy továrna vyrobila plných 31 000 kusů. O rok později závod zhotovil pouze 1000 malorážek, čímž se také historie jejich výroby uzavřela. Celkově tak Zbrojovka Brno, n. p., vyrobila 32 010 malorážek, přičemž dosud nevíme, kolik jich závod vyrobil v jednotlivých rážích.

Vzorkový exemplář s číslem 00002 z roku 1947 získalo muzeum v roce 1958 převodem z oddělení Vývojové konstrukce Praha 6 Závodů Jana Švermy, n. p., Brno.

Ráž: 9 mm Flobert

Celková délka: 942 mm

Délka hlavně: 520 mm

Délka záměrné: 447 mm

Hmotnost: 2026 g

Aktuálně



Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

Poděkujte válečným veteránům. Vlčí mák České republiky jim můžete věnovat i v digitální podobě

04. 11. 2025
11. listopadu si již tradičně připomínáme Den válečných veteránů. V tento den si…
Pohled z nebe do pekla

Pohled z nebe do pekla

04. 11. 2025
Fotografie, která v době první československé republiky sloužila k výcviku leteckých pozorovatelů, přináší unikátní…
V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

V Armádním muzeu na Žižkově se po dvaceti letech setkali účastníci humanitární operace NATO „Winter Race“

31. 10. 2025
Před dvaceti lety, 8. října 2005 otřáslo Pákistánem ničivé zemětřesení. Na pomoc…
Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

Ministryně obrany Jana Černochová na slavnostním aktu v atriu Armádního muzea Žižkov udělila čtyři desítky resortních vyznamenání

29. 10. 2025
U příležitosti státního svátku 28. října udělila ministryně obrany Jana Černochová čtyři…
Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

Pietní akt na Vítkově připomněl 107. výročí vzniku Československa

28. 10. 2025
Nejvyšší představitelé státu v čele s prezidentem republiky Petrem Pavlem, armáda i…