Malorážka ZKM 468

Malorážka ZKM 468

Velmi krátce po ukončení okupace začala Zbrojovka Brno připravovat civilní výrobní programy, jimiž by mohla překlenout období nevyjasněnosti dalšího charakteru zbrojní výroby, ale také snížené zaměstnanosti jednotlivých závodů. Otázka dokončování rozpracovaných partií, vyráběných za války na základě objednávek říšské vojenské správy, narážela na nevyjasněné postoje ministerstva průmyslu a MNO.

Již na podzim 1945 připravilo oddělení Konstrukce zbraní pod vedením Josefa Kouckého (1904–1989) výkresovou dokumentaci k opakovacím malorážkám ZKM 451, ZKM 452, ZKM 454 a ZKM 455, jež se vzájemně lišily provedením, avšak stejným konstrukčním základem. Ne všechny se dočkaly sériové výroby, což byl případ vojenského výcvikového modelu ZKM 454, některé se ve výrobním programu objevily až koncem 40. let (ZKM 452), další až na prahu druhé poloviny další dekády. Vedle základního a dlouho vyráběného modelu ZKM 451, zkonstruoval Josef Koucký také dnes už méně známý jednoranový typ ZKM 468, vyráběný v ráži .22 LR a 9 mm Flobert.

Od pilotní řady se lišil především konstrukcí závěru, jehož matice úderníku sloužila při zatažení vzad a pootočení vlevo jako pojistka. Obě krajní pojistné polohy nesly na těle závěru značení a nad symbolem v podobě nuly se nacházela díra, v níž se při zajištění závěru objevila šipka, takže střelec měl vizuální kontrolu o stavu pojistného mechanismu. Jednoduchý válcový závěr byl spojen s vytahovačem nábojnic, jenž zároveň plnil funkci spoušťové páky. Z technologického hlediska sice samostatný zápalník představoval další výrobní součástku, na druhé straně při opotřebení či poškození jeho výměna nezvyšovala příliš náklady na opravu. Malorážku ZKM 468 deklaroval výrobce výhradně jako loveckou zbraň, vhodnou k odstřelu drobné zvěře. Tomu také odpovídalo celkové provedení včetně konstrukce mířidel.

Výkresovou dokumentaci připravila Konstrukce zbraní v průběhu léta 1946 a o rok později vyrobila brněnská zbrojovka prvních deset kusů, jež sloužily především jako akviziční vzorky. Do sériové výroby se ZKM 468 dostala teprve v roce 1950, kdy továrna vyrobila plných 31 000 kusů. O rok později závod zhotovil pouze 1000 malorážek, čímž se také historie jejich výroby uzavřela. Celkově tak Zbrojovka Brno, n. p., vyrobila 32 010 malorážek, přičemž dosud nevíme, kolik jich závod vyrobil v jednotlivých rážích.

Vzorkový exemplář s číslem 00002 z roku 1947 získalo muzeum v roce 1958 převodem z oddělení Vývojové konstrukce Praha 6 Závodů Jana Švermy, n. p., Brno.

Ráž: 9 mm Flobert

Celková délka: 942 mm

Délka hlavně: 520 mm

Délka záměrné: 447 mm

Hmotnost: 2026 g

Aktuálně



Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…
Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

Ludvík Svoboda - připomínáme si 130 let od narození vojenského velitele a pozdějšího prezidenta

24. 11. 2025
Ludvík Svoboda je částí společnosti vnímán kriticky, jako státník, který zklamal. Asi…
Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

Přijďte ve čtvrtek 27. listopadu do muzea na další filmový večer, promítneme Kachyňu i Jasného

23. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Krvavý přízrak jménem Filature

Krvavý přízrak jménem Filature

21. 11. 2025
Od října 1944 se Čs. samostatná obrněná brigáda ve Velké Británii (Czechoslovak…