Mikojan-Gurjevič MiG-23 MF

Mikojan-Gurjevič MiG-23 MF

V roce 1962 seznámilo velení sovětského letectva konstrukční kancelář MiG s požadavky na stíhací letoun nové generace. Ty již nebylo možné splnit pouze modernizací stávajícího MiGu 21. Konstruktéři pod vedením A. I. Mikojana a jeho zástupce R. Běljakova se proto rozhodli pro vývoj zcela nového typu. Prototyp 23-11, který sloužil k ověření koncepce křídla s měnitelnou geometrií, vzlétl poprvé 10. června 1967 pilotován A. V. Fedotovem. Již při druhém letu bylo ověřeno přestavení křídla do obou krajních poloh.

První plnohodnotnou bojovou verzí se stal MiG-23 M (Flogger B) s motorem R-29-300 a radiolokátorem S-23. MiG-23 MF byla exportní varianta MiGu 23 M určená pro státy Varšavské smlouvy. První tři MiGy 23 MF přiletěly do ČSSR 24. srpna 1978 do Bechyně, ale zařazeny byly do stavu 1. stíhacího leteckého pluku (slp) v Českých Budějovicích. Důsledkem organizačních změn byly MiGy-23 MF později přeloženy k 11. slp do Žatce, ale na jaře 1989 se vrátily zpět k 1. slp. Na přelomu let 1992/93 během dělení federativní republiky neprojevila slovenská strana o letouny řady MiG-23 zájem, a tak zůstaly všechny letouny tohoto typu ve výzbroji letectva AČR. Po zrušení 1. slp v roce 1994 byla většina letounů MiG-23 MF ponechána na letišti v Českých Budějovicích ke zrušení, nebo předání do muzeí.

MiG-23 MF výrobního čísla 0390213922 byl zalétán ve dnech 2. až 9. prosince 1978. Ruskou stranou byl předán 15. března 1979 při náletu 8 h 32 min na letišti v Bechyni, kde byl 1. slp dočasně přesunut při opravě dráhy v Budějovicích. První let na našem území s ním uskutečnil pplk. František Skalický dne 26. května 1979. Na počátku osmdesátých let byl převeden k 11. slp do Žatce a v roce 1989 se vrátil zpět do Budějovic. V roce 1990 na něm byla provedena částečná revize po 853 letových hodinách ve VEB Flugzeugwerke Dresden.

Jeho posledním startem byl přelet do Leteckého muzea Praha-Kbely s podplukovníkem Jiřím Trunečkou dne 5. října 1994. Při předání do muzea měl stroj e.č. 3922 nálet 1 081 h a 1 607 startů. V březnu roku 1995 pak byl letoun v původním stavu umístěn v největším expozičním hangáru H-40.

 

Motor Tumanský R-29-300 o tahu 83 – 122 kN

Rozpětí  7,80 - 13,96 m

Délka  16,71 m

Hmotnost prázdného letounu 10 869 kg

Max. vzletová hmotnost  20 670 kg

Max. rychlost  2 490 km/h

Dostup 17 500   m

Dolet  2 200        km

Aktuálně



Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

Vyšlo čtvrté letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o československém důstojníkovi vojenské zpravodajské služby OBZ Adolfu Püchlerovi

29. 11. 2025
Poslední číslo Historie a vojenství letošního roku otevírá studie o československém důstojníkovi…
Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

Poděkování za službu: Vojáci z misí po celém světě převzali ocenění na pražském Vítkově

28. 11. 2025
Po návratu ze zahraničních operací byli dnes v Národním památníku na Vítkově…
Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu  promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

Ve čtvrtek 27. listopadu v Armádním muzeu promítneme filmy z naší sbírky. Přijďte se podívat na díla později známých filmařů

26. 11. 2025
Ve čtvrtek 27. listopadu se koná již tradiční komentované promítání filmů ze…
Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

Katastrofa lodi Patria 25. listopadu 1940

25. 11. 2025
Využití uprchlíků jako zbraně, určené k rozvrácení území protivníka, není vynález posledních desetiletí.…
V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

V Armádním muzeu Žižkov převzali hrdinové třetího odboje dekrety a pamětní odznaky za protikomunistický odboj

24. 11. 2025
V Armádním muzeu Žižkov se v pondělí 24. listopadu sešli hrdinové třetího odboje. Z rukou…