Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Trojice německých dělových člunů třídy Wolf a torpédoborec třídy Leborecht Maas zakotvené u mola v litevském přístavu Klajpeda/Memel při jeho opětném připojení k Německu, 23. března 1939.

 

Oblast většiny dnešního litevského pobřeží byla ve třináctém století zabrána Řádem německých rytířů. Centrem oblasti se stal přístav Memel, litevsky zvaný Klajpeda. V oblasti, stejně jako na celém východním pomezí Východního Pruska (Knížecích Prus) zvaném Malá Litva, žilo z velké části litevskojazyčné obyvatelstvo, jež si však během staletí vytvořilo svébytnou identitu, ztotožňovalo se s pruským státem a přijalo luteránství. Malá Litva se stala centrem litevského kulturního života a národního obrození, zejména v době, kdy na vlastním litevském území, připojeném k Rusku, vládl národnostní útlak.

Po první světové válce byl Memel spolu s přilehlým územím severně od řeky Němen na základě Versailleské smlouvy oddělen od Německa a ocitl se pod správou Společnosti národů, reálně pod francouzskou kontrolou. Roku 1923 však byl zabrán litevskými silami. Na základě konvence Společnosti národů z roku 1924 se Memel stal součástí Litvy, v jejímž rámci mu bylo přiznáno specifické postavení. V oblasti se nalézala významná část meziválečného litevského průmyslu, demokratická práva obyvatelstva byla smluvně zakotvena. Proněmecké sympatie v kraji byly silné.

Poté, co Německo překonalo omezení daná Versailleskou smlouvou, se litevská vláda v Memelu stala neudržitelnou. 20. března 1939 německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop předložil svému litevskému protějšku Juozasu Urbšysovi ultimátum, jímž požadoval navrácení Memelu. Smlouva, jež tomuto požadavku vyhověla, byla podepsána v časných ranních hodinách 23. března 1939. Již předtím připluly do Memelu německé námořní síly v čele s kapesní bitevní lodí Deutschland, na jejíž palubě se nacházel sám Hitler. Opětné připojení k Německu se v Memelu setkalo s vcelku kladným ohlasem, následovaly perzekuce z politických a rasových důvodů. Mezinárodní společenství nebylo schopno na anexi účinně odpovědět.

Na sklonku roku 1944 se v důsledku sovětského postupu Východní Prusko ocitlo v akutním ohrožení. Memel byl od října 1944 obléhán a koncem ledna 1945 dobyt Rudou armádou. Po druhé světové válce byl připojen k Sovětskému svazu a stal se součástí Litevské SSR. Původní obyvatelstvo, německé, ale i většina litevského, bylo vyhnáno a nahrazeno Litevci z vlastní Litvy, Rusy a jinými národnostmi.

 

Aktuálně



Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

Stručně o 2. čs. střeleckém pluku

25. 02. 2026
V únoru si připomínáme 108 let od doby, kdy v rámci poslední ofenzivy na…
V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

V Armádním muzeu na Žižkově se při slavnostním ceremoniálu měnilo velení českých speciálních sil

24. 02. 2026
V pondělí 23. února v prostorách atria Armádního muzea Žižkov předal brigádní generál…
Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

Přijďte tento čtvrtek do Armádního muzea Žižkov na komentované promítání. Tentokrát se zaměří na nešvary v armádě

23. 02. 2026
26. února se v kinosále Armádního muzea Žižkov uskuteční další projekce z cyklu „Cesta…
V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

V Armádním muzeu Žižkov můžete vidět novou panelovou výstavu. Představuje administrativu povinné vojenské služby v českých zemích

18. 02. 2026
Výstava Ztracené mládí v armádní evidenci ukazuje osudy mladých mužů, jejichž životy…
Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

Bitva u Chlumce – triumf knížete Soběslava před 900 lety – 18. 2. 1126

17. 02. 2026
Zítra si připomeneme 900 let od porušení středověkého zvyku neválčit pokud možno…