Puška Mosin vz. 91/30 – partyzánská úprava

Dělnicko-rolnická Rudá armáda – RKKA (Рабоче-крестьянская Красная армия) měla do výzbroje zavedenu pušku Mosin vz. 1891 v pěchotním, dragounském a kozáckém provedení. Během dvacátých let došlo k redukci výroby uvedených typů ve prospěch dragounské varianty, takže od roku 1926 je vyráběly dvě státní zbrojovky v Tule a v Iževsku. Výroba kozáckých pušek skončila již v roce 1922, ty však vyráběla společně s dragounskými verzemi pouze iževská zbrojovka. Tulský závod začal dragounské pušky vyrábět teprve v roce 1923.

Dragounská puška se také stala základem vývoje a zkoušení v průběhu druhé poloviny dvacátých let, jehož výsledkem byla jednotná puška vz. 1891/30 s délkou hlavně 730 mm, celkovou délkou 1218 mm a hmotností okolo 3900 g. Modernizované jednotné hledí mělo stupnici v metrech, nikoliv již v aršínech, stavitelnou po 100 m do 2000 metrů. Výrobu modernizovaných pušek zahájily zbrojovky v roce 1931 a do konce roku 1940 vyrobily celkem 1 375 822 pušek vz. 1891/30.

V průběhu války je vyráběla pouze zbrojovka v Iževsku, jelikož závod v Tule již před evakuací do Mednogorsku uvolnil v roce 1940 výrobní kapacity ve prospěch samonabíjecích pušek AVT-40 a SVT-40.

Většina partyzánských skupin, operujících na území protektorátu, pociťovala během své existence nedostatek palných zbraní. Poměrně často se do výzbroje skupin dostávaly individuálně upravené lovecké zbraně, tedy brokovnice a kulovnice. Většina úprav spočívala ve zkrácení hlavní a pažeb z důvodů zmenšení rozměrů pro snazší ukrytí v civilním oděvu, ale také kvůli snížení hmotnosti. Řada úprav tak zcela vylučovala mířenou střelbu, v mnoha případech vyžadovala střelba zcela atypické zapření zbraně spojené s rizikem nezvládnutí zpětného rázu, umocněného zvýšeným reaktivním účinkem prachových plynů, vytékajících z krátké hlavně.

Zkrácením pušky Mosin vz. 91/30 odříznutím hlavně s pažbou a předpažbím ve vzdálenosti 45 mm před zadní objímkou a uříznutím pažby těsně za jejím krkem vznikla sice velmi krátká, snadno ukrytelná zbraň s nízkou hmotností, avšak použitelná pouze pro instinktivní střelbu na krátkou vzdálenost. Deformace ústí hlavně nasvědčuje, že zkracovaný exemplář měl vydutou hlaveň v důsledku výstřelu s překážkou v hlavni.

Zkrácený exemplář pušky Mosin vz. 91/30, vyrobené zbrojovkou v Iževsku roku 1943, získalo muzeum v roce 1952 převodem z Posádkové správy 13 v Olomouci.

Ráž: 7,62 mm Mosin (7,62 x 54 R)

Celková délka: 545 mm

Délka hlavně: 243 mm

Kapacita nábojové schránky: 4 náboje

Hmotnost: 2380 g