Rakousko-uherské námořnictvo v zámoří
Skupinový snímek z poslední čtvrtiny devatenáctého století zachycuje rakousko-uherské námořní důstojníky a jejich podřízené.
Rakouské námořnictvo se stalo relevantní silou po napoleonských válkách, po připojení Benátska. Z mimoevropských oblastí mělo Rakousko vážný zájem pouze na východním Středomoří, přesto příležitostně vysílalo svá plavidla i do vzdálenějších oblastí.
V letech 1820–1822 podnikla korveta Carolina plavbu do Kantonu. Rakousko chtělo navázat kontakty s Čínou, a aby nebyli Číňané znepokojeni, loď na této plavbě nesla pouze několik děl na obranu před berberskými piráty. Vůči pirátům Rakousko zábrany necítilo, a když roku 1828 Maročané unesli rakouskou obchodní loď, vynutila si rakouská trestná výprava propuštění lodi i s posádkou.
V letech 1857–1859 se odehrála plavba fregaty Novara, první cesta rakouského námořnictva kolem světa – expedice měla především vědecké cíle. Z hlediska diplomatického byla obzvlášť významná výprava z let 1868–1871, jež vedla k navázání diplomatických styků se Siamem, Čínou a Japonskem.
V následujícím období Rakousko-Uhersko vcelku pravidelně vysílalo na Dálný východ různá plavidla jako tzv. staniční lodě, už z prestižních důvodů. Vrchol rakousko-uherské námořní přítomnosti v zámoří představovalo Boxerské povstání v Číně roku 1900 – na jeho potlačení se podíleli i námořníci z celkem čtyř rakousko-uherských válečných lodí. Posledním rakousko-uherským plavidlem ve východoasijských vodách byl křižník Kaiserin Elisabeth, potopený vlastní posádkou 2. listopadu 1914.
Aktuálně
Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
