Samonabíjecí malorážka ZKM 581

Československé opakovací malorážky řady ZKM, vyráběné v poválečném období v národním podniku Zbrojovka Brno, v lednu 1954 přejmenovaném na Závody Jana Švermy, n. p. Brno, se těšily značné oblibě pro svoji spolehlivou konstrukci a kvalitní zpracování. Celá vývojová řada vznikala na rýsovacích prknech v konstrukční kanceláři Josefa Kouckého (1904–1989) a jeho bratra Františka (1907–1994), a jejich číselnému modelovému označení předcházela zkratka v podobě písmen ZKM, tvořená slovy Zbrojovka, Koucký, Malorážka.

Paletu opakovacích malorážek, doplněnou jednoranovým modelem ZKM 468, pomyslně završil samonabíjecí model ZKM 581, vyvinutý v roce 1956. Stejně jako u řady jiných konstrukcí také zde uplatnili bratři Koučtí vysokou míru invence a konstruktérské kreativity, takže výsledný model nevycházel z žádné dosud vyráběné konstrukce. Již samotná koncepce měla značně originální prvky. Pouzdro závěru s našroubovanou hlavní spojoval s pažbou závěs na spodní části hlavně v přední části předpažbí, vzadu pouzdrem závěru procházel spojovací šroub s vroubenou hlavou, tvořící svorník s uzávěrou pouzdra. Systém spojení se také stal předmětem čs. patentu č. 89 676, přihlášeného 18. ledna 1957.

Dalším originální prvek představoval snadno výměnný vyhazovač nábojnic, vsazený do pouzdra závěru z levé strany a zajištěný šroubem. Ten se také stal předmětem uděleného patentu č. 89 675, přihlášeného ve stejný den, jako předchozí.

Snadno odnímatelné spušťadlo, sloužící jako nosník spoušťového a bicího ústrojí zbraně, patřilo mezi konstrukční uzly, jež si bratři Koučtí v minulosti vyzkoušeli na řadě jiných samonabíjecích zbraní, např. puškách řady ZK 420-S či vývojových prototypech ZK 472 v ráži 7,5 x 45 mm. Řešení spušťadla pochycoval další patent s č. 89 677, přihlášený k patentové ochraně ve stejný den jako přechozí dva patenty.

K zásobování zbraně sloužil jednořadový schránkový zásobník s kapacitou 8 nábojů, vkládaný do zbraně v prostoru před lučíkem a zajištěný západkou, umístěnou v přední úponě lučíku.

Nová originální konstrukce s dynamickým závěrem a kvalitním zpracováním představovala ve své době atraktivní rozšíření výrobního sortimentu a zpestření nabídky čs. loveckých a sportovních zbraní na světových trzích Podnikem zahraničního obchodu (PZO) Omnipol. Tuzemský trh nemohl vzhledem k tehdejší platné legislativě představovat hlavní odbytiště.

Do sériové výroby se malorážka ZKM 581 dostala v roce 1958, kdy Závody Jana Švermy, n. p. Brno, jak se tehdy brněnská zbrojovka nazývala, vyrobily 5620 kusů, z nichž plných 5600 vyvezl PZO Omnipol do zahraničí. Během dalšího roku továrna vyrobila 2103 malorážek, vyvezeno jich bylo 1767. Nejnižší produkci malorážek zaznamenala zbrojovka v roce 1960, kdy vykázala 1020 vyrobených kusů, o rok později však stoupla na rovných 4000 malorážek.

V roce 1962 se výroba malorážek ZKM 581 v Brně uzavřela. Tehdy jich Závody Jana Švermy vyrobily rovné 2000, takže celková produkce dosáhla 14 743 kusů.

Z dosud dostupných firemních údajů vyplývá, že v letech 1958–1964 vyvezl PZO Omnipol celkem 14 091 malorážek, v roce 1966 pak ještě jeden kus. Pokud jsou uvedené údaje hodnověrné, pak by z brněnské produkce zůstalo tehdy na území republiky pouze 651 kusů.

S ukončením výroby v Brně se historie malorážek ZKM 581 neuzavřela, naopak.

V rámci delimitace výrobních programů přešla v roce 1964 výroba do Závodů Říjnové revoluce, n. p. Vsetín, závod 5 - Uherský Brod, o rok později přejmenovaných na Přesné strojírenství, n. p., Uherský Brod, kde se vyráběla v letech 1965–1967 a 1970–1978.

Exemplář z roku 1961 získalo muzeum v roce 1972 převodem z PZO Omnipol.

Ráž: .22 LR

Celková délka: 977 mm

Délka hlavně: 560 mm

Délka záměrné: 438 mm

Kapacita zásobníku: 8 nábojů

Hmotnost: 2604 g