100 let republiky: restaurování bronzových reliéfů pro výstavu Doteky státnosti

Pro reprezentativní výstavu Doteky státnosti v Jízdárně Pražského hradu, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha k stému výročí založení Československa a jež je pro veřejnost přístupná až do 28. října 2018 zdarma, jsme zrestaurovali také plastiky Československého válečného kříže 1914–1918. Válečný kříž byl zřízen 7. listopadu 1918 a udělován vojákům československých legií za boje v 1. světové válce a také účastníkům bojů na Slovensku. Autorem výtvarného návrhu byl francouzský sochař Antoine Bourdelle.

Reliéfy měly povrch pokrytý zdegradovaným konzervačním voskem s ulpělou povrchovou vrstvou nečistot a prachu. U vrchní části se znaky byly částečně porušené závrtné šrouby odlitku našroubováním nepůvodních šestihranných matic s metrickým stoupáním závitu, a to zřejmě z dřívějších instalačních důvodů. Přes původní Whitworthovy závity byly pevně natočené tak, že nešly na poprvé uvolnit.

Naproti tomu odlitek zadní části s reliéfem lipových listů s písmeny ČS má kompletně zachovalé šrouby včetně matic. Šestihranné matice jsou však pevně spojené korozními produkty se závity šroubů a ještě příčně prasklé. Průměr obou reliéfů je 420 mm.

Nejprve byl povrch reliéfů fotograficky zdokumentován, vizuálně ohledán a popsán pro složku dokumentace. Metodika restaurování byla zvolena jako převážně stabilizační s důrazem na zachování původní ušlechtilé patiny. Šrouby byly částečně zbaveny koroze, stabilizovány, nepůvodní matice odstraněny. Původní, částečně odrezené, byly rovněž stabilizovány, a to vše v kompletu na šroubech bez demontáže z důvodů četných prasklin v povrchu.

Restaurátorské zásahy začaly kompletním omytím povrchu benzinem z důvodu mechanicky porušeného voskového překrytu, který chránil temnou bronzovou patinaci. Z detailů reliéfu byla krusta nečistoty postupně odstraňována pomocí silonových měkkých kartáčků. U vnitřních částí s hrubým otiskem slévárenské hmoty se okartáčování opakovalo celkem třikrát.

Dále byly odrezeny železné šrouby včetně dvou původních matic, a to pouze jen částečně, neboť na povrchu ulpěla silná vrstva hluboké koroze. Ta byla nestabilní, odlupovala se v šupinkách a součásti by po jejím důkladném odstranění velmi změnily svůj tvar. Také by mohlo dojít k destrukci zachovalých matic, případně rozlomení šroubů v závitech. Následně prošly veškeré železné součásti stabilizací směsí taninu s přidáním hustší šelakové politury. Směs pronikne do materiálu a zpevní jeho narušenou strukturu. Vyzrání taninové směsi trvalo cca tři dny.

Po celkovém restaurování veškerých povrchů reliéfů kříže byla na povrch naaplikována směs včelího vosku z důvodu stabilizace ušlechtilé patiny a nakonec rozleštěna do polomatna.

Petr Moudrý