Století a půl pod sokolskými prapory: k vidění na pražské Kampě

Expozice nazvaná Pod sokolskými prapory, kterou připravil Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Úřadem vlády České republiky a Českou obcí sokolskou, byla v úterý 26. června slavnostně zpřístupněna veřejnosti. Panelová expozice se nachází v bezprostředním sousedství Lichtenštejnského paláce v Praze 1 na Kampě. Téměř dvě desítky panelů seznamují návštěvníky nejen s historií Sokola jako jedné ze stěžejních institucí spojených s moderními českými dějinami, ale také se sokolskými prapory, které tvořily nedílnou součást sokolského spolkového života.

+18

Výstava Pod sokolskými prapory uzavírá trilogii výstav, které Vojenský historický ústav Praha připravil společně s Úřadem vlády České republiky. V roce 2014 to byla výstava Češi pod prapory Velké války, která v daném roce připomínala vypuknutí 1. světové války. V roce 2015 následovala expozice Čechoslováci pod prapory vítězství, která připomínala tehdejší 70. výročí ukončení druhé světové války. Výstava Pod sokolskými prapory se koná v roce, kdy si Sokol připomíná již 156 let své existence a český stát slaví zároveň 100 let své moderní existence.

Všechny tři expozice spojuje základní motiv praporu. I nyní jsou zde představeny prapory, které tvořily dějiny Sokola a zároveň ho provázely v jeho více než století a půl trvající existenci. Význam praporů jako jednoho z nejcennějších symbolů zmínil ve svém úvodním projevu při vernisáži také plukovník Michal Burian, ředitel Odboru muzeí VHÚ a jeden ze spoluautorů výstavy. Společně s ním se úvodního ceremoniálu zúčastnili také slovenský velvyslanec v České republice Peter Weiss a vedoucí úřadu vlády České republiky Radek Augustin.

Výstava, kterou společně s Michael Burianem připravily také Marcela Janouchová a Kateřina Pohlová z České obce sokolské, chronologicky mapuje hlavní mezníky v historii Sokola. Na každém panelu je podrobně popsáno jedno historické téma, je zde k němu také přiřazen jeden z klíčových praporů. Vedle textové složky je panel také vybaven bohatou fotodokumentací.

„Sokolská organizace byla v průběhu své historie třikrát zakázána, vždy v okamžicích, kdy se znelíbily ryze demokratické a svobodomyslné principy, na nichž byla budována,“ zmiňuje Michal Burian v úvodním textu expozice. „Sokolové se aktivně podíleli na vytváření československých legií v letech 1. světové války se stejným zaujetím, s nímž se účastnili bojů o hranice nového státu v letech 1918 a 1919. Po dvacetiletí naplněném tělovýchovnou prací to byli opět sokolové, kdo v roce 1938 v době X. všesokolského sletu nejvýrazněji manifestovali připravenost k boji za svobodu Československa. V letech 2. světové války za tyto ideály mnozí zaplatili cenou nejvyšší. I po únoru 1948 zůstávali sokolové věrni demokratickým principům, na nichž jejich organizace vždy stála… Prapory, uchovávané v sokolských jednotách, představují symboly dlouhé cesty, kterou do dnešních dnů sokolská organizace urazila i odkaz generací, které se zasloužily o vybudování našeho státu.“

Jednotlivá témata-panely jsou následující: Mánesův prapor – vznik Sokola; Zakladatelé Sokola; Prapor Sokola Pražského od Zemského sboru; Rozmach Sokola; Prapor jako kulturní památka; Prapor Sokola Paříž; Sokolské prapory Stráže svobody; Masarykův prapor; Legionářský prapor sokolským Čechům; Sokolové v boji proti nacistické okupaci; Sokolové v zahraničí; Prapor prezidenta Edvarda Beneše; Prapor župy Švýcarské – Sokolové v exilu po roce 1948; Sokol v 21. století.

Výstava bude na pražské Kampě v sousedství Lichtenštejnského paláce umístěna do 24. července 2018.

RED