12 Německý vojenský kyslíkový dýchací přístroj HSS, kolem 1916
Fotogalerie
Zachovalo se pouze torzo přístroje složené z ocelové kyslíkové lahve, ventilové komory a látkového pásu, kterým se přístroj upevňoval k tělu.
Ochranné izolační přístroje se používají v prostředí, ve kterém nemůže být využito ochranných masek s filtry z důvodů nízké koncentrace kyslíku v atmosféře. Kyslík k dýchání musí být dodáván přístrojem, jehož součástí je zásobárna kyslíku. Používá se však i tehdy, je-li odstraňování škodlivin ze vzduchu filtrací obtížné nebo nemožné. Tyto přístroje byly poprvé vyvinuty již v polovině 19. století pro práci v dolech a po vypuknutí 1. světové války tak měly armády k dispozici již zavedené konstrukce těchto přístrojů. Ty mohly nahrazovat, aspoň z počátku, ochranné prostředky proti některým útočným plynům a používaly se i v prostředí s vysokou koncentrací kysličníku uhličitého (krytá nevětraná místa, v nichž docházelo ke spalování střelného prachu).
V roce 1916 vyvinula německá firma Dräger v Lübecku Heeres Sauerstoff-Schutzgerät. Přístroj vážil kolem 7,5 kg a nosil se připevněný pásem na boku. Skládal se z kyslíkové lahve (asi 120 l stlačeného kyslíku), ventilové komory s vdechovým a výdechovým ventilem, pohlcovače, dýchacího vaku, vodících hadic (chladící rourky a dýchací hadice) a ústnice nebo masky (používaly se vojenské ochranné masky). Přívod kyslíku do dýchacího vaku se obsluhoval pomocí ventilu a to podle potřeby, což vyžadovalo kvalitní výcvik a znalosti. Dále pokračoval kyslík přes chladící rourku do ventilové komory. Vydechovaný vzduch šel z ventilové komory do pohlcovače, kde docházelo k jeho regeneraci, tedy odstranění kysličníku uhličitého. Vycvičené jednotky mohly s tímto zařízením v podzemí i na povrchu pracovat až jednu hodinu. Pro armádu jich bylo vyrobeno během 1. světové války kolem 16 tisíc.
Aktuálně
Pracovník VHÚ Praha Jiří Rajlich oceněn za celoživotní přínos letectvu a Armádě ČR
Vzpomínkový večer pro veterány UNPROFOR
Přihlaste do konce ledna své příspěvky na květnovou konferenci "Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách"
15. ledna 1990 začala jednání expertů ČSSR a SSSR o konci pobytu sovětských vojsk v Československu
V kostele sv. Jana Nepomuckého v Praze se dnes konalo poslední rozloučení s generálporučíkem v. v. Miloslavem Masopustem
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
