Film „Bitva za Dněpr“

Film „Bitva za Dněpr“

Fotogalerie

Film „Bitva za Dněpr“
Film „Bitva za Dněpr“
Film „Bitva za Dněpr“
Film „Bitva za Dněpr“
Film „Bitva za Dněpr“
Jedna z největších bitev východní fronty druhé světové války, bitva o Dněpr, trvala téměř čtyři měsíce, od konce srpna až do druhé poloviny prosince roku 1943. Sovětská armáda vytvořila pět frontů, které operovaly podél řeky Dněpr na prostoru širokém přibližně 1 400 km. Mezi sovětskými vojsky byla také československá vojenská jednotka vedená plk. Ludvíkem Svobodou.
Významnou podporu bojové operaci přinesly také sovětské partyzánské jednotky, které působily v týlu nepřítele. I když sovětská strana měla nad protivníkem značnou početní převahu jak v počtu vojáků, tak i v počtech bojové techniky, přinesla bitva o Dněpr zejména Sovětům obrovské ztráty na životech i materiální škody.
Sovětský dokumentární film „Bitva za Dněpr“ (Bitva o Dněpr) chronologicky rekonstruoval průběh bitvy na základě bohatého autentického filmového materiálu, animovaných mapových schémat i dotočených rozhovorů s někdejšími sovětskými veliteli. Ve filmu tak ve vstupech hovoří například armádní generál Semjon Pavlovič Ivanov (1907–1993), který byl v době bitvy náčelníkem štábu Voroněžského frontu (později přejmenován na 1. ukrajinský front).
Bitva o Dněpr si díky svým gigantickým rozměrům a prokázanému „masovému hrdinství sovětského lidu“ získala v sovětské historické paměti důležité postavení. Na význam bitvy upomínalo v tomto filmu také několik záběrů ze známého sovětského hraného filmu „Alexandr Něvský“ (1938) režiséra Sergeje Ejzenštejna, který tematizoval úspěch středověkého vládce při zastavení armády Řádu německých rytířů v její expanzi na východ. I když šlo jen o několikavteřinovou sekvenci, historická paralela s úspěchem sovětské armády v boji proti nacistickému wehrmachtu byla více než nabíledni.

Kopie filmu byla do sbírek VHÚ získána v roce 2008 převodem z Agentury vojenských informací a služeb.

Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, černobílá, zvuková (ruské znění), 50 min.

Aktuálně


Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…