Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Německé lodě v litevském přístavu, březen 1939

Trojice německých dělových člunů třídy Wolf a torpédoborec třídy Leborecht Maas zakotvené u mola v litevském přístavu Klajpeda/Memel při jeho opětném připojení k Německu, 23. března 1939.

 

Oblast většiny dnešního litevského pobřeží byla ve třináctém století zabrána Řádem německých rytířů. Centrem oblasti se stal přístav Memel, litevsky zvaný Klajpeda. V oblasti, stejně jako na celém východním pomezí Východního Pruska (Knížecích Prus) zvaném Malá Litva, žilo z velké části litevskojazyčné obyvatelstvo, jež si však během staletí vytvořilo svébytnou identitu, ztotožňovalo se s pruským státem a přijalo luteránství. Malá Litva se stala centrem litevského kulturního života a národního obrození, zejména v době, kdy na vlastním litevském území, připojeném k Rusku, vládl národnostní útlak.

Po první světové válce byl Memel spolu s přilehlým územím severně od řeky Němen na základě Versailleské smlouvy oddělen od Německa a ocitl se pod správou Společnosti národů, reálně pod francouzskou kontrolou. Roku 1923 však byl zabrán litevskými silami. Na základě konvence Společnosti národů z roku 1924 se Memel stal součástí Litvy, v jejímž rámci mu bylo přiznáno specifické postavení. V oblasti se nalézala významná část meziválečného litevského průmyslu, demokratická práva obyvatelstva byla smluvně zakotvena. Proněmecké sympatie v kraji byly silné.

Poté, co Německo překonalo omezení daná Versailleskou smlouvou, se litevská vláda v Memelu stala neudržitelnou. 20. března 1939 německý ministr zahraničí Joachim von Ribbentrop předložil svému litevskému protějšku Juozasu Urbšysovi ultimátum, jímž požadoval navrácení Memelu. Smlouva, jež tomuto požadavku vyhověla, byla podepsána v časných ranních hodinách 23. března 1939. Již předtím připluly do Memelu německé námořní síly v čele s kapesní bitevní lodí Deutschland, na jejíž palubě se nacházel sám Hitler. Opětné připojení k Německu se v Memelu setkalo s vcelku kladným ohlasem, následovaly perzekuce z politických a rasových důvodů. Mezinárodní společenství nebylo schopno na anexi účinně odpovědět.

Na sklonku roku 1944 se v důsledku sovětského postupu Východní Prusko ocitlo v akutním ohrožení. Memel byl od října 1944 obléhán a koncem ledna 1945 dobyt Rudou armádou. Po druhé světové válce byl připojen k Sovětskému svazu a stal se součástí Litevské SSR. Původní obyvatelstvo, německé, ale i většina litevského, bylo vyhnáno a nahrazeno Litevci z vlastní Litvy, Rusy a jinými národnostmi.

 

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…