Strhávání císařského orla v Praze 28. října 1918

Strhávání císařského orla v Praze 28. října 1918

Snímky znázorňují, jak vlastenci dne 28. října 1918 strhávají císařského orla z budovy c. k. policejního ředitelství v Praze. Snímky pocházejí z dobového filmového záznamu, na kterém je vidět, jak se skupinky i různí jednotlivci postupně snažili symbol starého mocnářství strhnout, ale stále se jim to nedařilo.

 

Situace Centrálních mocností se ve druhé polovině roku 1918 výrazně zhoršovala. Německá a rakousko-uherská vojska sice od brest-litevského míru ovládala obrovské prostory na východě, avšak na Balkáně došlo k dohodovému průlomu na soluňské frontě, 30. září vystoupilo z války Bulharsko, a rakousko-uherské a německé síly se stahovaly ze Srbska. Jak Rakousko-Uhersko, tak Osmanská říše se nacházely před zhroucením, situace c. a k. armády na italské frontě byla kritická.

Dne 14. října 1918 došlo na českém území ke generální stávce na protest proti vyvážení potravin ze země. V Písku stávka přerostla v předčasné vyhlášení samostatnosti. 16. října vydal císař Karel I. manifest o federalizaci Předlitavska. Druhého dne však Masaryk prezentoval Wilsonovi tzv. Washingtonskou deklaraci, jež vyhlašovala vznik československého státu. 18. října byla deklarace zveřejněna a Wilson předložil rakousko-uherské diplomacii mírové podmínky. 27. října rakousko-uherský ministr zahraničí Gyula Andrássy ml. podmínky přijal, 28. října byla Andrássyho nóta zveřejněna.

Tuto zprávu si česká veřejnost vysvětlila jako konec Rakouska-Uherska. Davy lidí zaplnily pražské ulice a náměstí. Režii událostí převzal Národní výbor, založený již v červenci 1918, konkrétně „mužové 28. října“ (Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vavro Šrobár, Antonín Švehla). Došlo k převzetí Obilního ústavu, večer byl vydán Zákon o zřízení samostatného státu československého. Místodržitel hrabě Max von Coudenhove ustoupil Národnímu výboru. Národnostně pestré rakousko-uherské síly v Praze nebyly nasazeny. Úřady nezasáhly i proto, že považovaly reprezentanty Národního výboru za představitele autonomních českých orgánů ve smyslu manifestu Karla I.

České obyvatelstvo svrhávalo rakouskou moc i v dalších místech. Německé oblasti autoritu rodícího se státu samozřejmě neuznávaly a usilovaly o spojení s Němci z alpských zemí. 29. října byl vyhlášen Stát Slovinců, Chorvatů a Srbů, Rakousko-Uhersko se hroutilo. 30. října 1918 se slovenské elity prostřednictvím Martinské deklarace přihlásily k novému státu. Tak vzniklo Československo, třebaže jeho autorita musela být v českém pohraničí a na někdejším uherském území teprve ustavena. Republika byla pak vyhlášena 14. listopadu.

První republika trvala jen dvacet let, všeobecně je však považována za zlatý věk českého národa.

 

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…