Aero L-60 S

Aero L-60 S

V polovině padesátých let minulého století skončil vývoj víceúčelového letounu L-60 a typ byl zadán do sériové výroby do národního podniku Orličan Choceň. Vzniklo celkem 273 strojů různých verzí (vojenské spojovací, speciální pro zemědělské využití, sportovní a cvičné s dvojím řízením).

Konstrukčně šlo o čtyřmístný, převážně kovový vzpěrový hornoplošník, jehož křídla a pohyblivé ocasní plochy byly potaženy plátnem. Zpočátku jej poháněl plochý šestiválcový motor Praga Doris B o výkonu 220 k (162 kW) s ručně stavitelnou vrtulí V-411. Problémy s motorem si však v sedmdesátých letech minulého století vynutily přestavbu části vyprodukovaných L-60 na verzi S. Ta vznikla v Aerotechniku Kunovice zástavbou původně sovětského motoru Ivčenko AI-14 RA, což byla v Polsku vyráběná hvězdicová pohonná jednotka, která spolu s novou hydraulicky stavitelnou vrtulí dala letounu zcela nový vzhled i letové vlastnosti.

Stroj výrobního čísla 150413 byl zalétán patrně na jaře roku 1957 a předán Ministerstvu národní obrany jako kurýrní a spojovací. Z té doby bohužel zatím neexistují žádné doklady o jeho provozu. V roce 1962 absolvoval první generální opravu a zdá se, že po ní byl předán Aeroklubu Svazarmu České republiky. Do čs. leteckého rejstříku byl zapsán dne 14. července 1964 pod imatrikulační značkou OK-LKR. Podle záznamů rejstříku se stal jeho držitelem Severočeský krajský aeroklub Ústí nad Labem a domovským letištěm Raná u Loun. Poté poctivě sloužil našim sportovním letcům až do května 1982, kdy byl v rámci III. GO v Kunovicích přestavěn na verzi S. V této podobě byl využíván hlavně k výsadkům a vlekům větroňů. Vystřídal postupně několik aeroklubů, např. Jindřichův Hradec, Most, Jihlava, Havlíčkův Brod, Hořice a další. Byl často využíván i při plachtařských závodech, především pro vleky z polí. Svojí letovou činnost ukončil 9. října 2010 v Jihlavě, a to paravýsadky. Celkem absolvoval čtyři generální opravy a jeho nálet činil 4 489 h při 6 685 startech.

Do sbírky VHÚ byl získán koupí od Aeroklubu České republiky v červnu 2016. Do budoucna se s tímto slavným univerzálním strojem počítá jako s jedním z hlavních exponátů připravované expozice sportovního letectví.

 

Technické údaje:

  • Motor AI-14 RA o výkonu 260 k (191 kW) při 2 350 ot/min
  • Rozpětí: 13,96 m
  • Délka: 8,54 m
  • Výška: 2,72 m
  • Hmotnost prázdného letounu: 1  030 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 1 560 kg
  • Maximální přípustná rychlost: 160 km/h
  • Dolet: 500 km

Aktuálně



Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…
Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

Richard Tesařík / 3. 12. 1915 - 27. 3. 1967

03. 12. 2025
Dnes si připomínáme 110 let od narození Richarda Tesaříka. Aktivní účastník československého…