František Hieke-Stoj - Legionář v srbských službách

26. 07. 2024

Čeští vojáci v letech 1. světové války nepůsobili jen v ruských, francouzských nebo italských legiích, ale také v řadě spojeneckých armád. Pravděpodobně nejvíc se jich kvůli komplikacím spojeným se vstupem do legií ocitlo v srbských jednotkách, které se formovaly v Rusku.

František Hieke‑Stoj (1893–1984) se v únoru 1944 stal náčelníkem čs. vojenské mise u štábu J. B. Tita a tuto funkci vykonával až do října 1945. Jeho sestra a manželka byly během války vězněny v koncentračním táboře Ravensbrück. FOTO: VHÚ Praha

Jedním z nich byl i František Hieke. Narodil se 3. července 1893 v Roudnici nad Labem. V roce 1913 maturoval a v následujícím roce byl povolán do rakousko­‑uherské armády. Byl poslán na ruskou frontu, avšak již v dubnu 1915 se dostal do zajetí. Následně se přihlásil do československých legií, ale kvůli administrativním průtahům nakonec vstoupil do srbské armády. Zúčastnil se bojů v Dobrudži, kde byl těžce raněn. Po vyléčení znovu bojoval na rumunské frontě a v řadách srbských jednotek prošel i chaosem ruské občanské války.

Do Československa se vrátil koncem roku 1919 a rozhodl se pro dráhu vojáka z povolání. Během dvou meziválečných dekád vykonával řadu funkcí, od roku 1927 působil jako zpravodajský důstojník, naposledy u 2. oddělení Hlavního štábu v Praze. Po okupaci se jako člen ilegální organizace Obrana národa zapojil do protinacistického odboje.

V prosinci 1939 se mu podařilo před hrozícím zatčením uprchnout za hranice. Od počátku roku 1940 do dub￾na 1941 působil jako československý vojenský zmocněnec v Bělehradu. Zde začal používat krycí jméno Petar Stoj. Velmi úspěšně se podílel na znovuobnovení zpravodajské činnosti na Balkáně. Po pádu Jugoslávie na jaře 1943 odjel do Moskvy, odkud byl počátkem roku 1942 poslán jako čs. vojenský atašé do Teheránu. V únoru 1944 se stal náčelníkem československé vojenské mise u štábu vůdce jugoslávského komunistického odboje J. B. Tita a tuto funkci vykonával až do října 1945. Jeho sestra a manželka byly vězněny v koncentračním táboře Ravensbrück.

Z války se vrátil v hodnosti plukovníka. Za své zásluhy obdržel řadu vyznamenání – v roce 1947 mu byl například udělen Řád Britského impéria. Nějakou dobu byl zástupcem velitele litoměřické divize a únorové události jej zastihly na ministerstvu národní obrany.

V důsledku politických čistek byl již na podzim roku 1948 poslán na nucenou dovolenou a později penzionován. V listopadu 1949 byl zatčen a následně jej vojenský soud ve vykonstruovaném procesu odsoudil na rok do vězení. Současně s tím mu byla odebrána i vojenská hodnost. Po propuštění z vězení byl však znovu zatčen, poslán do tábora nucené práce v Pardubicích a tam nezákonně vězněn další rok a půl. Až do odchodu do důchodu pak pracoval jako dělník a později účetní v Jednotném zemědělském družstvu (JZD) Rytířova Lhota a Libošovice. Zemřel 17. úno￾ra 1984 v Mladé Boleslavi.

Jiří Plachý

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 16. února 2018.

Aktuálně



Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…