Snímek zachycuje důstojníky z Hraničářského praporu 1 při přesunu na nákladním automobilu během manévrů ve dvacátých letech.
Hraničářský prapor 1 vznikl v listopadu 1920 a od 16. května 1932 nesl čestný název „České družiny“. Velitelství bylo umístěno až do 26. ledna 1938 v Děčíně na zámku, kam se také ve třicátých letech přesunula většina rot. Dislokace byla následovná: 1. rota byla umístěna od svého vzniku až do 23. října 1933 v Podmoklech, načež se přemístila k velitelství praporu do Děčína. Druhá rota byla do roku 1921 také v Podmoklech a po přechodném odvelení do Ústí nad Labem, znovu do Podmokel (1925) a nakonec do Jánské nedaleko České Kamenice (1931) působila od 25. října 1933 v Děčíně u velitelství praporu.
Třetí rota byla nejprve umístěna v Ústí nad Labem, ale již v roce 1921 se přestěhovala do Podmokel místo 2. roty. Další přesun proběhl v roce 1925, kdy se opět vyměnila s 2. rotou a vrátila se zpátky do Ústí nad Labem. Od 29. září 1931 byla dislokována s ostatními rotami v Děčíně na zámku.
Čtvrtá rota byla umístěna až do 26. ledna 1938 na děčínském zámku a stejně tak v letech 1921−1927 i technická rota, která se pak přemístila do České Lípy. Náhradní rota se nacházela v Terezíně.
Velká změna přišla 26. ledna 1938, kdy byl prapor přeložen do Krušnohoří. Sídlo praporu bylo v Mostě, kde byly také 1., 2. a 4. rota, zatímco třetí a technická rota se přesunuly do Bíliny. Náhradní rota odjela z Terezína do Postoloprt.
Další redislokace na sebe nenechala dlouho čekat. Dne 16. června 1938 bylo velitelství přesunuto do Loun, následně se tam dostala i technická rota. V dubnu 1938 došlo ještě k přeložení 4. roty do Bíliny, kam v červnu přibyla i 1. rota. Po okupaci pohraničí třetí říší v říjnu 1938 se Hraničářský prapor 1 „České družiny“ přesunul do Pohoří za demarkační čáru a od ledna 1939 sídlilo velitelství spolu s částí praporu v Mšenu-Podolí.