V Československém armádním filmu vznikla v průběhu čtyřiceti let jeho existence celá řada dokumentárních a osvětových filmů, které se zabývaly volným časem vojáků a jeho účelným a smysluplným využitím.
Především v šedesátých letech šlo o dokumentární i experimentální filmy různého charakteru, často až provokativního vyznění. V sedmdesátých a osmdesátých letech měly být naopak tyto snímky jakýmsi návodem, jak by měl voják trávit svůj volný čas. Vycházelo se přitom z představ tvůrců a zadavatelů těchto filmů, tedy především z politicko-výchovné a kulturní práce Hlavní politické správy MNO.
Do této kategorie patří i dokument „Volný čas vojáka“. V jeho úvodu je prostřednictvím několika záběrů navozena atmosféra bezúčelného trávení volného času vojáků v hostinci. V kontrastu k tomuto úvodu jsou dále prezentovány žádoucí aktivity. Rozvoj odborných dovedností v technických a modelářských kroužcích, seberealizace v zájmové umělecké činnosti (folklórní soubor Vrchlice, hudební skupina Donor, výtvarný kroužek) nebo práce s mládeží. Jako další příklady trávení volného času jsou uvedeny návštěvy muzeí, sport, četba knih a různé besedy s odborníky a populárními umělci, které organizoval Ústřední dům armády. Ve filmu je jako ukázka natočena diskuze s herci Janem Pohanem, Václavem Vydrou nejml., Janou Bouškovou a Vítězslavem Jandákem.
Komentář zmiňuje i to, že důležitou součástí politické a kulturní výchovy vojáka je sledování televizních a rozhlasových pořadů.
Výrobce: Československý armádní film, 1987;
Tvůrci
námět: Luděk Čermák;
dramaturgie: Ivan Dvořák;
scénář: Luděk Čermák a Zdeněk Florián;
režie: Zdeněk Florián;
kamera: Jan Jiráček;
zvuk: Lubor Jirásek;
střih: Květa Dvořáková;
vedoucí výrobního štábu: Zdeněk Navara;
Technické údaje k filmové kopii: 35 mm, II. kombinovaná kopie, barevná, 472 metrů (17 minut)