Vývoz a dovoz speciálu v druhé pětiletce

Vývoz a dovoz speciálu v druhé pětiletce

10. 09. 2025

V letních měsících roku 1961 vypracovalo Oddělení zvláštních zahraničních styků Státní plánovací komise souhrnnou zprávu, která hodnotila vzájemné dodávky speciálního materiálu se zeměmi Varšavské smlouvy a jeho vývoz rozvojových zemí. Bylo tak možné konfrontovat původní velmi optimistické představy z poloviny padesátých let o značné ziskovosti zbrojní produkce. Realita však byla poněkud odlišná.

Ve srovnání s rokem 1955 poklesl celkový vývoz speciálu v hodnotovém vyjádření do roku 1960 o cca třetinu, zatímco dovoz se téměř zdvojnásobil. K nárůst dovozu došlo zejména v letech 1959 a 1960, kdy ze Sovětského svazu začala být dodávána „nejnovější vojenská technika“, která „znamenala kvalitativní skok v systému výzbroje čs. armády“ (jak zněly dobové dokumenty), tj. rakety. Československo se tak stalo ze země vývozní dovozní zemí. V roce 1959 sice zaznamenalo téměř vyrovnanou obchodní bilanci, ale o rok později již byl zahraniční obchod se speciálem pasivní téměř o čtvrt miliardy Kčs. A ani v následujících letech se neměl tento trend změnit. Vedle zbraní a techniky totiž vzrostl i dovoz přístrojů a kompletačních dílů i materiálu, jehož výrobu čs. průmysl nezvládl nebo by se jej pro malý objem produkce nevyplatilo vyrábět.

Na celkovém obratu dovozu a vývozu strojírenského zboží se obchod se speciálem podílel v roce 1956 skoro polovinou, zatímco o pět let později činil již jen jednu čtvrtinu. Tento prudký pokles podílu byl způsoben celkovým snížením speciálního vývozu za současného růstu obratu civilního zboží. Svou roli sehrály i problémy partnerských zemí, zejména Polska a Maďarska, které v důsledku krize v roce 1956 redukovaly své objednávky a ani v následujících letech je nebyly schopny výrazněji navýšit

Sovětský svaz se podílel na čs. dovozu asi 90 %. Šlo zejména o proudové bombardéry  Il-28, stíhací MiG-17pf a velké množství radiolokátorů, ale také o technickou pomoc při přípravě výroby letounu Mig-19S a tanku T-54. O dva roky později dovoz speciálu krátkodobě poklesl (z 557 mil. Kčs v roce 1956) na pouhých 231 mil. Kčs, což souviselo se změnami výzbroje čs. ozbrojených sil, aby opět zesílil.

Z ostatních zemí Varšavské smlouvy zaujímalo důležitou pozici Polsko, od něhož jsme dováželi radiostanice R 118, dělostřelecké tahače MAZUR a vrtulníky Mi-l.

Těžiště čs. vývozu spočívalo v exportu letounů do SSSR, jmenovitě cvičných proudových letounů MiG-15 UTI a letounů Il-14. Do členských států Varšavské smlouvy směřovaly raketomety RM-130, terénní automobily V-3S, pojízdné díly, dělostřelecká a pěchotní munice.

Plán na pětiletku byl sice splněn, ale projevila se i řada nedostatků. Především docházelo k častým změnám v požadavcích MNO i zahraničních partnerů, což nejvíce postihlo náš letecký průmysl. Rozdíl v počtu původně plánovaných a posléze vyrobených MiG-15S byl více než propastný. Současně se citelně projevilo přerušení vývoje malých a dopravních letadel v letech 1951–1953, což značně ztížilo možnosti exportu do kapitalistických států, neboť především USA vrhl na trh v masovém měřítku nové typy lehkých dopravních a sportovních letadel.

V letech druhé pětiletky došlo k rozšíření vývozu do rozvojových zemí a též do kapitalistických států. V druhé polovině padesátých let bylo vyvezeno zboží v hodnotě více než 1,6 mld. Kčs obchodní parity, z čehož cca 60 % pocházelo z novovýroby a cca 40 % ze skladů MNO. Značnou část vývozu tvořily ruční zbraně – více jak 200 tisíc pušek a samopalů, 10 tisíc kulometů, tisíc minometů, 700 kusů děl a raketometů atd. Hlavními odběrateli byli Egypt a Sýrie, resp. Sjednocená arabská republika.

Na speciální materiál byly poskytovány 5–10 leté úvěry, přičemž materiál z výroby měl být dodáván oproti placení v hotovosti. Vývozní ceny vojenské techniky byly stanovovány na bázi sovětských exportních cen, nejvyšších cen bylo dosaženo při exportu letecké techniky.

Jaroslav Láník

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…