Od počátku osmdesátých let minulého století se českoslovenští vědci podíleli v rámci programu Interkosmos na řešení velice složitých úkolů souvisejících se sovětským projektem VEGA (Veněra – Gallej), jehož cílem bylo zkoumat z malé vzdálenosti planetu Venuši a proslulou Halleyovu kometu. Díky unikátnímu postavení obou těles v letech 1985–1986 se dal tento průzkum provádět během jednoho letu družice.
Naše strana byla pověřena vývojem a stavbou několika kusů automaticky stabilizovaných plošin, které by nesly složitou elektronickou aparaturu obsahující televizní systém se širokoúhlou a úzkoúhlou kamerou, infračervený a tříkanálový spektrometr a pro případ selhání naváděcí funkce TV systému analogové naváděcí čidlo. Automatická stabilizovaná plošina ASP-G měla zajistit zaměření této aparatury na sledované objekty s vysokou přesností tak, aby bylo možné získat požadovaná data ve vysoké kvalitě.
Řešením nanejvýš náročného úkolu byla pověřena Vývojová a provozní základna výzkumných ústavů v Praze-Běchovicích a další instituce. Ke zkonstruování samotných plošin přibyl ještě požadavek na vývoj a výrobu kontrolní a zkušební aparatury KIA, včetně speciálního zkušebního stendu pro ASP-G.
V krátké časové lhůtě od dubna 1983 do června 1984 byly čs. stranou do SSSR dodány tři letové plošiny, dvě technologické a jedna určená jako teplotní a pevnostní maketa. K tomu přibyly čtyři aparatury KIA spolu se zkušebním stendem. Na projektu spolupracovalo více jak šedesát našich podniků a organizací. Celkové náklady na jeho realizaci dosáhly částky 34 711 185 Kčs, což odpovídá zhruba dnešním 350 milionům korun.
Úsilí bylo korunováno startem dvou komických družic VEGA 1 a VEGA 2 ve dnech 15. a 21. prosince 1984, které s velkým úspěchem splnily svou misi a na Zemi dodaly pro lidstvo zatím zcela neznámé údaje o Venuši i Halleyově kometě.
Do sbírky Vojenského historického ústavu Praha se v nedávné době dostal základní rám plošiny, určený pro snímací aparaturu. Z označení ASP-G-04 lze vyvodit, že šlo o jeden ze dvou technologických kusů, které do vesmíru neletěly.
Tento velice složitý odlitek z lehké slitiny, precizně opracovaný, měl délku 860 mm, šířku 220 mm a výšku 370 mm. Jeho celková hmotnost, včetně nejrůznějších ocelových úchytných bodů, činila 9 kg. Plochy, které nebyly třískově obrobeny a zabroušeny, byly opatřeny kvalitním krémovým nátěrem.