Letoun XL-29-2

V souvislosti se zaváděním proudových letounů do výzbroje vojenských letectev vyplynula nutnost zkonstruovat moderní cvičný proudový stroj. V Československu zahájili první studie v roce 1955 konstruktéři Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu Ing. Zdeněk Rublič a Ing. Karel Tomáš. Upravený projekt XL-29 pak byl v roce 1956 zadán jako státní úkol do VZLÚ a současně probíhal také vývoj československého proudového motoru M-701. Dílenské práce probíhaly na pěti prototypech, z toho třech letových. První byl dokončen v prosinci 1958. Po ukončení statických zkoušek druhého prototypu zalétal 5. dubna 1959 Ing. Rudolf Duchoň třetí postavený exemplář, který měl ještě britský motor Armstrong (Bristol) Siddelley Viper V8. Motor M-701 československé konstrukce byl do jednoho z draků XL-29 zastavěn teprve v červenci 1960.

Rozhodujícím mezníkem v programu L-29 byl rok 1961, kdy se prototyp s trupovým číslem 003 účastnil v SSSR srovnávacích zkoušek spolu s polským letounem TS-11 Iskra a sovětským Jak-104. Československý stroj v nich zvítězil a byl doporučen jako jednotný cvičný proudový letoun států Varšavské smlouvy. V témže roce byl letoun poprvé představen na prestižním aerosalonu v Paříži. Masová sériová výroba probíhala v Aeru Vodochody a Letu Kunovice v letech 1961 až 1974. Celkem bylo postaveno 3 665 strojů, což představovalo zcela ojedinělé množství. Počtem vyrobených exemplářů překonal Delfína pouze americký Lockheed T-33. Mimo Československo a SSSR Delfíny sloužily (a někde dosud slouží) v dalších 13 zemích celého světa. Letoun s označením XL-29-2 byl postaven v prototypových dílnách VZLÚ a 4. dubna 1958 předán k pozemním zkouškám výzkumnému úseku s motorem Armstrong Siddeley Viper.

První let byl proveden v neděli 5. dubna 1959, šlo o zcela první start prototypů XL-29. Na prototypech se prováděly četné úpravy tak, jak to vyžadoval vývoj zalétávání. Koncem roku 1960 byl na drak namontován čs. motor M-701 výr. č. 11 a pokračovaly zkoušky této pohonné jednotky, včetně podnikových. Dále se pak na něm zkoušela nová vysokotlaká hydraulická instalace a sériová úprava podvozku. V říjnu 1962 se pak podrobil zkouškám vystřelovacích sedaček. Dne 28. května 1964 byl letoun předán do Strojíren první pětiletky Kunovice, kde 19. prosince 1964 letěl naposledy. Ke dni 25. května 1965, kdy byl převeden do Vojenské akademie Antonína Zápotockého Brno jako učební pomůcka,  nalétal 315 h 25 min při 1 054 startech. Dne 24. května 1972 byl letoun předán do Leteckého muzea VHÚ a posléze prodělal renovace u VÚ 3888 Přerov a Leteckých opraven Trenčín. Poslední rozsáhlejší oprava na něm byla provedena v roce 2014 u firmy Forte Mostkovice s velice dobrým výsledkem.

Technická data

Rozpětí  10,29 m

Délka  10,8 m

Prázdná hmotnost  2 250 kg

Max. vzletová hmotnost  3 524 kg

Max. rychlost  620 km/h

Dostup  11 000 m

Dolet  920 km