Kanadští vojáci při nabíjení raketometu Land Mattress

Snímek, pořízený na konci druhé světové války, zachycuje kanadské vojáky při nabíjení kanadského, v Británii zkonstruovaného raketometu Land Mattress v jeho verzi od firmy Meyer-Dunford s 32 raketnicemi.

Britská armáda experimentovala s raketami již za napoleonských válek a jednotku vyzbrojenou raketami nasadila roku 1813v bitvě u Lipska.

Přestože se za druhé světové války nejvíce proslavila německá a sovětská raketová technika, rakety opět používaly i britské ozbrojené síly. K boji proti nízko letícím letadlům sloužily protiletadlové raketomety („Z Battery“), rakety zavěšené pod křídly britských letounů sloužily k útokům na pozemní cíle nebo lodě. Námořnictvo na lodích instalovalo raketomety Sea Mattress, určené pro podporu vyloďovacích operací.

Právě z posledních jmenovaných byl odvozen i pozemní raketomet Land Mattress, jenž byl vyvinut a nasazen Kanaďany až koncem války, mnohem později než jeho německé a sovětské protějšky. Britský podplukovník Michael Wardell vyvinul počátkem roku 1944 prototyp raketometu, na kterém však britská armáda spatřovala četné nedostatky. Poté s Wardellem navázal spolupráci jeho kanadský kolega pplk. Eric Harris, a společně sestrojili raketomet pro kanadskou armádu.

Tvůrci raketometu Land Mattress museli vyhovět požadavku, aby byl v co největší míře využit materiál, který byl již k dispozici. Tvůrci raketometu tak na třípalcovou (76,2 mm) raketu používanou britským letectvem přidali pětipalcovou (127 mm) hlavici o váze 29 liber (zhruba 13,1 kg) z výzbroje válečného námořnictva a připojili zapalovač vyřazený britskou pozemní armádou z užívání. Samotný raketomet používal prvky převzaté z britského minometu. Rakety byly umístěny v trubicových raketnicích, jejichž počet se u jednotlivých modelů lišil. Prototypy měly 40 raketnic, verze od firmy Meyer-Dunford se pyšnila 32 raketnicemi ve čtyřech řadách nad sebou, model Tilling-Stephen měl 30 raketnic v pěti řadách a ve větším množství dorazil ke kanadským silám na samém konci války.

Rakety byly odpalovány elektricky, ve čtvrtsekundovém intervalu. Baterie o 12 raketometech s 32 raketnicemi tak mohla během sedmi a čtvrt sekundy odpálit 384 raket na vzdálenost 4000–8000 yardů (3640–7280 m; při cvičných střelbách ve Walesu v červnu 1944 byla dosažena vzdálenost 8250 yardů). Stejně jako ostatní raketomety, i Land Mattress byl schopen vypálit velice rychle velké množství střel a pak se musel zdlouhavě nabíjet – nabití všech raketnic v raketometu trvalo 10–15 minut. Ničivý účinek stovek raket dopadajících na omezené území, stejně jako dopad na morálku německých vojáků, byl značný.

Raketomety Land Mattress dorazily na kontinent na přelomu září a října 1944, poprvé byly nasazeny 1. listopadu u nizozemského poloostrova (dříve ostrova) Walcheren a poté prodělaly celou řadu bojů v Nizozemsku i Německu. Celkem bylo i s prototypy vyrobeno asi 38 kusů tohoto kanadského raketometu. Po válce byly z výzbroje kanadské armády vyřazeny, do dnešního dne se dochoval jediný se 30 raketnicemi, jenž tvoří součást sbírek Kanadského válečného muzea v Ottawě.