Suchoj Su-7BKL

Suchoj Su-7BKL

Prototyp nadzvukového stíhacího letounu S-1, který je přímým předchůdcem Su-7, vznikl v letech 1953–1955. První let vykonal A. G. Kočetkov 7. října 1955. Po dostavění druhého prototypu byly oba stroje předány ke státním zkouškám a na podzim 1957 po jejich ukončení začala sériová výroba pod označením Su-7 (Fitter A). Uvedený letoun ustanovil v dubnu 1956 národní rychlostní rekord 2 170 km/h, čili M = 2,04. Nejdříve jím počátkem roku 1959 vyzbrojili stíhací pluky na sovětském Dálném východě. Na základě změněných požadavků letectva SSSR vznikla v březnu 1956 stíhací-bombardovací modifikace označovaná Su-7B (Fitter B), která mohla nosit také protizemní neřízené rakety S-5, S-3K a S-24. V lednu 1961 zahájili sériovou výrobu modernizované verze Su-7BM  s novým zaměřovačem a dvoumístné cvičné Su-7U (Moujik). Pro zvýšení schopnosti působit z polních letišť a ostatních nezpevněných ploch vznikla varianta Su-7BKL. Ta měla překonstruované klapky, závěsy pro startovací rakety, přemístěné pouzdro brzdicího padáku a zejména kolový podvozek doplněný o lyže. Hlavní podvozkové nohy jsou opatřeny výsuvnými ocelovými lyžemi pro přistání na měkkém povrchu. Sériová výroba „sůček“ skončila v roce 1971. Dohoda o dodávce letounů Su-7 do Československa vznikla ve druhé polovině roku 1963 a v polovině dubna 1964 přilétly první stroje Su-7BM. V roce 1966 pak pokračovaly dodávky verzí Su-7BKL a v březnu 1967 následovaly cvičné Su-7U. V průběhu let 1964–1968 dostalo ČSSR 102 kusů Su-7 všech verzí. Letouny sloužily u 20. sbolp v Náměšti nad Oslavou, 28. sbolp v Čáslavi a krátce také u 3. letky 30. bitevního leteckého pluku v Hradci Králové. V říjnu 1989 došlo k jejich vyřazení z výzbroje československého letectva. Letoun Su-7BKL trupového čísla 6513 byl vyroben v říjnu 1967 a předán k 20. sbolp v Náměšti nad Oslavou, kde první let vykonal pilot Švancara. Později stroj létal u 28. sbolp v Čáslavi. Poslední let s ním vykonal pilot Lauko 7. září 1989 a už 16. ledna následujícího roku jej převzalo Letecké muzeum VHÚ. Celkový nálet činil 1 246 hodin a 57 minut při 1 755 startech. Od jara 2016 se stal exponátem v nové expozici LM v areálu Stará Aerovka.

Motor: AL-7F o tahu 66 / 98 kN

Rozpětí: 9,30 m

Délka:   16,80 m

Hmotnost prázdného letounu: 8 500 kg

Maximální vzletová hmotnost: 15 090 kg

Maximální rychlost: 1 200 km/h

Dostup: 16 900 m

Dolet: 325–520 km

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…