Poprava příslušníka České družiny

Poprava příslušníka České družiny

Snímek, pořízený zhruba ve dvě hodiny odpoledne 12. prosince 1914 ve Wadowicích nedaleko Krakova, zachycuje popravu příslušníka České družiny Antonína Grmely, který přešel frontovou linii a byl dopaden rakousko-uherskými úřady.

 

V Ruském impériu žilo nemalé množství Čechů, ať už s ruským nebo rakouským občanstvím. Na počátku první světové války, 28. srpna 1914 (15. srpna podle juliánského kalendáře), byla z českých dobrovolníků vytvořena tzv. Česká družina. 11. října (28. září podle juliánského kalendáře) se pak v Kyjevě konala přísaha jejích členů a slavnostní předání praporu. Původní členové jednotky byli později nazýváni „starodružiníci“. Česká družina byla přidělena k 3. armádě, jíž velel generál bulharského původu Radko Dimitrijev. Hlavním úkolem českých dobrovolníků byla výzvědná činnost.

Dne 25. listopadu 1914 bylo celkem jedenáct mužů vysláno na smrtelně nebezpečnou misi: jejich úkolem bylo přejít frontovou linii a navázat spojení s předáky rodícího se českého a slovenského domácího odboje. Jejich další osudy byly různé. Tři z nich úspěšně kontaktovali představitele domácího odboje a nebyli dopadeni. Dalšímu dobrovolníkovi se vůbec nepodařilo přejít rakouské linie a jiní dva další zmizeli beze stopy. Pětice zbývajících byla zadržena rakousko-uherskými úřady. Dvěma z nich nebyla prokázána vina, třetího z nich zachránil před popravou nízký věk (17 let).

Takové štěstí neměli starodružiníci Antonín Grmela a Josef Müller. Grmela se narodil roku 1891 v rodině výrobce nábytku, usedlého v ruském záboru Polska. Müller (narozen roku 1893 ve Vysokém nad Jizerou) byl před válkou houslista v orchestru carské opery v Petrohradě. Oba byli zajati 9. prosince 1914 rakousko-uherským polním četnictvem. 12. prosince 1914 byli Grmela i Müller souzeni vojenským soudem ve Wadowicích nedaleko Krakova, usvědčeni z vyzvědačství a ještě téhož dne ve dvě hodiny odpoledne na wadowickém náměstí veřejně oběšeni. Před popravou dostali českého kněze, podle jehož svědectví nesli svůj úděl statečně; Grmela napsal dva dopisy na rozloučenou, svým rodičům ve Varšavě a generálu Dimitrovovi. Grmelovy a Müllerovy ostatky spočinuly nejprve na místním hřbitově, v rohu vyhrazeném pro zločince a sebevrahy. Roku 1923 byly slavnostně převezeny do vlasti a uloženy na čestném vojenském pohřebišti na Olšanských hřbitovech v Praze.

 

Aktuálně



Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…