Polní hypsometr
Fotogalerie
Hypsometr, neboli termobarometr byl velmi jednoduchý přístroj na měření atmosférického tlaku vzduchu. Ve válečných polních podmínkách bylo dosti problematické ošetřovat rtuťové staniční barometry, případně velice drahé aneroidy. Pro potřeby dělostřelectva, nebo letectva přitom bylo nutné znát aktuální tlak vzduchu. Měření atmosférického tlaku pomocí teploty nasycených par se zakládalo na prostém fyzikálním jevu, že pára z volně vroucí destilované vody měla teplotu, která jednoznačně příslušela okolnímu atmosférickému tlaku. Speciální přístroj k tomu užívaný se nazýval hypsometr. Hypsometrickou soustavu tvořil kotlík, ve kterém se lihovým kahanem ohřívala destilovaná voda do varu, kotlík se plnil vodou nejvýše do dvou třetin výšky. Na něj se pak nasazovala svislá plechová trubice s dvojitými stěnami. Do vnitřní trubice se shora vsunul hypsometrický teploměr až téměř po vrchol rtuťového sloupce, takže byl zcela obklopen nasycenými vodními parami. Pára z vařící vody byla nucena vystupovat vnitřní trubicí nahoru a přecházela otvory do vrstvy mezi oběma trubicemi a poté sestupovala a unikala otvory dole. Čtení hypsometru začínalo po ustálení menisku v kapiláře a opakovalo se nejméně pětkrát po tříminutových intervalech. Hypsometrický teploměr se odečítal lupou na desetiny milimetru. Výše rtuťového sloupce byla cejchovaná přímo v milimetrech rtuťového sloupce. Dřevěná schránka na teploměry i ostatní vybavení sloužila zároveň jako základna pro vlastní měření tlaku.
Tento zajímavý přístroj německého původu používala i naše armáda a do sbírek VHÚ byl získán převodem v roce 2016.
Aktuálně
Vyšlo druhé letošní číslo Historie a vojenství s hlavní studií o dosud nepopsané francouzské simulaci celoevropského konfliktu z roku 1937
Připomínka boje parašutistů v kryptě kostela sv. Cyrila a Metoděje
Jak vznikalo československo-francouzské spojenectví a jak se vyvíjela situace v Evropě po skončení 1. světové války? Odpovědi na tyto dotazy se dozvěděli účastníci dalšího podvečera v Armádním muzeu Žižkov
Österreichisches Suchblatt – digitální zpřístupnění jednoho pátracího listu z první světové války
My spali pod autem, dnes mají piloti terapeuta a klimatizovaný karavan
Vojenský historický ústav Praha
U Památníku 2, 130 05, Praha 3
muzeum@vhu.cz
Ředitelství
Ředitel VHÚ Praha
brigádní generál Mgr. Aleš Knížek
Sekretariát ředitele
+420 973 204 900
ID DS
hjyaavk
Správní rada pro vyřízení vývozních povolení, darů či výkupů
+420 973 204 903
Správní rada pro vyřízení zápůjček
+420 973 204 900
Veškeré informace týkající se zápůjček exponátů na výstavy a další akce, formuláře pro vývoz milirarií, práva k fotografiím a filmovým sbírkám atd. naleznete v samostatné rubrice Služby veřejnosti.
Knihovna VHÚ
Pracoviště Rooseveltova
+420 973 215 544
Vedoucí knihovny VHÚ
+420 973 215 938
knihovna@vhu.cz
Časopis Historie a vojenství
Šéfredaktor
David Pazdera
+420 973 204 941
Armádní muzeum Žižkov
U Památníku 2
Praha 3 - Žižkov
+420 973 204 924
Letecké muzeum Kbely
Mladoboleslavská ul.
Praha 9 - Kbely
+420 973 207 500
Vojenské Technické Muzeum Lešany u Týnce nad Sázavou
Lešany u Týnce nad Sázavou
pošta Krhanice, 257 42
+420 973 296 161
