Antonín Rašek

Antonín Rašek

16. 05. 2018

Antonín Rašek zahájil svoji vojenskou kariéru jako pěšák. V době pražského jara usiloval o změny v armádě a po dvacetiletém přerušení se do armády vrátil v době demokratických změn po listopadu 1989.

 

Narodil se 4. února 1935 v Kralupech nad Vltavou, kde vychodil obecnou školu, dvě třídy reálného gymnázia a dva ročníky měšťanské školy. V roce 1950 přestoupil na Vojenskou školu Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové, kterou ukončil roku 1953 maturitou. Pak vystudoval pěchotní učiliště v Lipníku nad Bečvou a v roce 1955 se stal vojákem z povolání. Začínal jako velitel čety, posléze roty. Dnem 1. prosince 1959 se stal zástupcem velitele pro politické věci 17. roty pozemního zabezpečení navigace v Klecanech u 50. spojovacího letištního pluku.

V letech 1955 až 1961 absolvoval dálkově studium na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze a poté začal pracovat ve vojenském tisku jako redaktor časopisu Lidová armáda Hlavní politické správy ČSLA. Od roku 1965 byl starším instruktorem oddělení masových organizací. V roce 1966 zahájil postgraduální studium sociologie na Vysoké škole politické při ÚV KSČ a 1. května 1967 povýšen na majora. Od 30. srpna 1967 byl náčelníkem oddělení společenských organizací HPS ČSLA.

V důsledku svých reformních postojů v době pražského jara byl major PhDr. Rašek již v únoru 1969 odvolán z funkce, v červnu 1969 dán do kádrové dispozice náčelníku Hlavní politické správy a 31. března 1970 byl přeložen do zálohy jako nevyhovující z hlediska politického profilu. Podle kádrového hodnocení napomohl svými postoji, publikační činností a údajnými nedostatky v řízení rozpadu Československého svazu mládeže v armádě. Také byl vyloučen z KSČ.

Pracoval pak jako odborný referent v Institutu poradenství při čsl. Komitétu vědeckého řízení v Praze a od roku 1975 až do konce roku 1989 ve Výzkumném ústavu strojírenské technologie a ekonomiky.

Dnem 10. ledna 1990 byl PhDr. Antonín Rašek přijat jako občanský zaměstnanec do funkce náměstka ministra národní obrany pro sociální a humanitární věci. Současně byl rehabilitován. Podílel se na prvních nelehkých snahách o změny vnitřního života armády a odideologizování a humanizaci vojenské služby. Rozkazem prezidenta republiky č. 0023 z 19. září 1990 byl s účinností od 1. října 1990 jmenován generálmajorem v záloze. Funkci náměstka ministra vykonával do září 1992. Od devadesátých let publikoval v řadě tištěných periodik a na internetu teoretické práce věnované československé a české branné politice. Od roku 1993 byl ředitelem Institutu pro strategická studia.

Prokop Tomek

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…