Čepice vzorec 1919

Čepice vzorec 1919

11. 09. 2018

Ve snaze sjednotit stejnokroj legionářů v Rusku a tím i jednoznačně odlišit československé vojáky od dalších bojujících stran vznikl v roce 1919 zcela nový stejnokroj, označovaný jako vladivostocký, nebo vzor (vzorec) 1919.

Šlo o náročnou logistickou operaci, jelikož bylo nutné zajistit 60 000 kompletů nového stejnokroje. Vhodné sukno bylo zakoupeno v Japonsku, práce na nových součástkách byla zadána i v Tomsku, Novonikolaevsku a Omsku. První plošně rozšířenou součástkou nového stejnokroje byla čepice zvláštního tvaru s rovným čelním štítkem. Jejím autorem byl s největší pravděpodobností Josef Petrš. Záhy se pro vymyšlený tvar rozšířil název vydumka, či výdumka. Přijetí moderního stejnokroje bylo u vojáků kladné, pokrývka hlavy však budila rozpaky. Tvar čepice se stal také terčem satirického časopisu Houpačky, kde byla vydumka zpodobněna i se svým autorem. Čepice byla opatřena na čelní části již dříve zavedeným, tzv. sdruženým znakem odboje, který se stal symbolem legionářů i ve Francii a Itálii. Pod odznakem byla našita bíločervená stužka ve tvaru obráceného písmene V. I přes počáteční rozpaky se svébytná a ryze československá čepice stala neodmyslitelným společníkem legionářů při návratu do vlasti.

Po návratu legionářů do Československa řada z nich používala vladivostocké stejnokroje i v následné vojenské službě. Velké zásoby nepoužitých stejnokrojů, včetně čepic používalo i mužstvo některých útvarů nové československé armády.

Přestože se vydumka stala charakteristickou součástí stejnokrojů čs. legií po roce 1919, symbolem čs. legií v Rusku zůstala v meziválečném období furažka s šikmou, bíločervenou stužkou. Byla tak společně s papachou nejčastěji zobrazovaným atributem ruských legionářů ve výtvarném umění, filmu či divadle. Stala se také typickým doplňkem legendárního legionářského generála Radoly Gajdy.

Vydumky se pak staly symbolem samotných legionářů při jejich sjezdech a při slavnostních příležitostech. Stejně tak se staly v prosinci 1929 i nedílnou součástí historických stejnokrojů hradní stráže.  Legionářské vydumky a furážky bylo možné zakoupit u specializovaných firem (Hojtaš, Kučera, Bartůněk, atd.) a malých soukromých krejčích.

Zdeněk Špitálník

Aktuálně



Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…
Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

Válečný veterán Petr Matouš pokřtil v Armádním muzeu Žižkov svou knihu. Patronkou je i ministryně obrany Jana Černochová

05. 12. 2025
Ve čtvrtek 4. prosince se v atriu Armádního muzea Žižkov konal křest rozšířeného…
Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

Call for Papers: Tváře brannosti – branná výchova, branné spolky a civilní obrana v dějinách

04. 12. 2025
Brannost – slovo, které provázelo celé generace. Znamenalo odvahu a odpovědnost, někdy…