F. Kupka: Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii

F. Kupka: Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii

16. 09. 2018

Významný český malíř a grafik František Kupka (1873–1957) vytvořil soubor pěti akvarelových maleb, na kterých zobrazil návrhy stejnokrojů pro vznikající československou armádu. Protože žil dlouhá léta v Paříži, je pochopitelné, že vycházel z francouzských vzorů.

 

František Kupka, Návrhy stejnokrojů pro čs. armádu ve Francii, 1918

Papír, akvarel, 47,5 x 41 cm.

Na prezentovaných akvarelech jsou zobrazeny stejnokroje pro příslušníky pěších, dělostřeleckých a jízdních pluků. Kompozičně zajímavě je řešen návrh stejnokrojů válečného invalidy a zdravotnice, doplněn figurou krojované dívky. V pozadí je letmo naznačena polní ambulance. Na jedné z předloh je v detailech zobrazena autorova představa o vzhledu čepic a stejnokrojových součástí (výložky, knoflíky). Tvar čepic opět kopíruje francouzský motiv képi.  U stejnokrojů pro příslušníky jízdních pluků nalezl inspiraci v sokolském kroji (červená košile). Velmi podstatná je také československá státní a vojenská symbolika, se kterou autor pracoval na těchto předlohách. Objevuje se zde státní vlajka v kombinaci bílé a červené barvy a vojenský prapor 21. čs. střeleckého pluku s emblémem ČS a se zemskými znaky ve čtyřech rozích.

František Kupka žil již před první světovou válkou několik let v Paříži, a tak se mohl hned  v létě roku 1914 přihlásit do řad českých a slovenských dobrovolníků na straně dohodových zemí. Jako příslušník roty Nazdar se účastnil v květnu roku 1915 bitvy u Arrasu. Poté onemocněl a do frontových zákopů se již nevrátil. O to intenzivněji se mohl během války zapojit do politické a propagační práce pro čs. legie. Jako předseda České kolonie v Paříži úzce spolupracoval s představiteli našeho zahraničního odboje – T. G. Masarykem, E. Benešem a M. R. Štefánikem.  V říjnu roku 1918 vstoupil opět do aktivní služby v čs. zahraniční armádě ve Francii, k  21. střeleckému pluku. V té době vytvořil první návrhy uniforem nové československé armády. V hodnosti kapitána se následujícího roku vrátil do Československa. Jako vedoucí Uměleckého sboru MNO stál u zrodu myšlenky vzniku Památníku odboje, dnešního Vojenského historického ústavu.

Kvaš, papír, akvarel, 26 x 36 cm.

Umělecká díla byla získána do sbírky Vojenského historického ústavu v Praze formou daru od paní Hany Benešové v roce 1929.

Ilona Krbcová

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…