Die Belaegerung der Statt Wien in Osterreych

Die Belaegerung der Statt Wien in Osterreych

Odpoledne 14. října 1529 byly u průlomu ve vídeňských hradbách u Korutanské brány odpáleny dvě miny, které otvor v hradbách, jímž dosud mohlo projít 24 mužů vedle sebe, ještě zvětšily. Pak se osmanští vojáci v čele s janičáry vrhli do posledního útoku proti rakouským, německým, českým či španělským vojákům a lancknechtům, jejichž pevně sevřené řady blokovaly cestu do rakouské metropole. Šlo o poslední útok na město, které Turkům vzdorovalo již od 21. září, kdy se před ním objevily první osmanské oddíly. V polovině října ale byla již morálka obléhajících téměř na bodu mrazu, neboť vojáci z jihovýchodu špatně snášeli chladné počasí i váznoucí zásobování. K poslední zteči je proto důstojníci donutili přes značný odpor mužstva. Přesto ani situace obránců nebyla nijak pozitivní. Minová válka vytvořila v hradbě u Korutanské brány dva velké průlomy, které sice vojáci provizorně přehradili zemním valem a palisádou, nicméně po odpálení každé další miny museli vzniklý průlom ucpat až do večera (opevňovací práce se prováděly přes noc) vlastními těly. Jen díky rotaci jednotek v nejexponovanějších místech bylo možné odrážet osmanské útoky. O intenzitě bojů svědčí i fakt, že v této poslední zteči utrpěl smrtelné zranění i vrchní velitel obrany Niklas hrabě Salm. Nakonec ale obránci opět triumfovali. Turci pak před půlnocí zapálili vlastní ležení, respektive věci, jejichž evakuace by byla problematická, a vydali se na ústup.

Obrany Vídně se roku 1529 účastnil i početný český kontingent, celkový stav obránců činil asi 17.000 až 20.000 mužů, přičemž z našich zemí šlo asi o 2.800 vojáků. Je třeba také uvést, že k tureckému ústupu jistě přispěl také fakt, že na pomoc obléhané metropoli se vypravila početná zemská hotovost. Nejrychleji reagovali bezprostředně ohrožení Moravané pod velením zemského hejtmana Jana z Pernštejna, který nečekal u Znojma na českou zemskou hotovost, ale iniciativně vytáhl ke Korneuburgu, aby zajistil přechody přes Dunaj. Přestože ke střetu zemské hotovosti s Turky nedošlo, stojí za zmínku počty vojáků, které sněm předepsal jednotlivým zemím Koruny české. Z Čech mělo být vypraveno 40.000 pěších, 2000 jezdců, 90 děl, 300 bojových vozů, včetně 600 hákovnic a 20.000 ručnic, z Moravy 25.000 pěších, 1600 jezdců, 40 děl, 200 bojových vozů a 10.000 ručnic a ze Slezska s Lužicí dohromady 10.000 pěších a 800 jezdců.

Celé turecké tažení k Vídni roku 1529 představuje dozvuk katastrofální bitvy u Moháče roku 1526, kde zahynul král Ludvík II. Jagellonský. V Uhrách poté propukla občanská válka o nástupnictví, protože jeho rodinnými smlouvami predestinovaný švagr Ferdinand I. Habsburský nebyl kladně přijat podporovateli sedmihradského knížete Jana Zápolského.  Roku 1527 habsburské síly Zápolského porazily a vyhnaly ze země a ten v následujícím roce požádal o pomoc osmanskou Vysokou Portu. Uherské království, ale i přilehlé země včetně Rakous a Moravy se tak na dalších zhruba 150 let staly bojištěm proti osmanské rozpínavosti.

Obléhání Vídně Turky se ve své době stalo nanejvýše významnou a znepokojující událostí, takže o ní samozřejmě informovala dobová média ve formě letáků, či drobných tisků. Představovaný spisek patří do druhé kategorie. Vyšel již roku 1529 a představuje klasickou ukázku dobové publicistiky. Titulní list zdobí dřevořez poměrně indiferentní bojové scény, která ztvárňuje srážku těžkého a lehkého jezdectva před jakýmsi opevněným městem. Vzhledem k faktu, že drahé dřevoryty se v této době často recyklovaly a stejné obrázky byly používány jako ilustrace pro různé události, není třeba dělat si jakékoliv iluze o vypovídací hodnotě ilustrace. Samotný svazek byl někdy v hlubší minulosti nově opatřený pevnou vazbou. Při té příležitosti došlo k velmi necitlivému ořezu, který zasahuje do bordury a místy téměř až do textu. Výsledný kodex rozměru 14 x 17 cm s nehezkou moderní převazbou s kartonovými deskami je potažený lakovaným papírem s motivem evokujícím hadí kůži.

Přestože byl renezanční tisk během dalších staletí takto nešetrně převázán, jedná se zajisté o zajímavý titul. Představuje totiž nejen typickou publicistickou práci první poloviny 16. století, ale i tištěný pramen a dokument doby. Připomíná nám jednu ze stěžejních událostí našich vojenských dějin a jako takový si jistě i dnes nalezne své čtenáře.

Knihu si můžete on-line přečíst zde nebo zde.

 

Citace:

Die Belaegerung der Statt Wien in Osterreych / von dem aller graw samesten Tyrannen unnd verderber der Christenheit dem Türckischen Kayser / genan[n]t Sultan Solimayn / Newlich beschehen / Im Monat September des 1529. [Augsburg: Heinrich Steiner, 1529]. [8] l.

Aktuálně



Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

Prozkoumejte osudy hrdinů. Přečtěte si příběhy těch, kteří bojovali za vlast

05. 08. 2025
Publicistický materiál, který začal vznikat jako Kalendárium hrdinů pro Lidové noviny a…
Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

Chcete vědět, co pro vás chystáme ve Vojenském historickém ústavu Praha? Odebírejte náš newsletter

04. 08. 2025
Vojenský historický ústav Praha vydává od března tohoto roku svůj vlastní newsletter.…
Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…