Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

V průběhu 2. světové války se na Němci ovládaných letištích a v opravárenských závodech velice rozšířily různé varianty akumulátorových jeřábů koncernu MIAG. Ty umožňovaly volnou manipulaci bez nutnosti připojení na zdroj elektrické energie i s velice těžkými předměty, jako byly celé pohonné jednotky letadel včetně motorových loží.

Jejich základem bylo mohutné nosné těleso, nesoucí kyvné rameno s výsuvným nástavcem. Zvedání břemen bylo zajištěno pouze elektromechanicky pomocí lan, kladek a ovládacích pák, které poháněl stejnosměrný elektromotor o výkonu 4 kW. Ten zároveň zajišťoval i pohyb jeřábu pohonem velkých předních kol. Menší zadní kola, odpružená listovými pery, byla ovládána velkým volantem a sloužila k zatáčení jeřábu. Pracoviště strojníka bylo na plošince v zadní části zařízení.

Po válce byly tyto jeřáby široce využívány i naší armádou a příslušnými opravárenskými podniky. Představovaný kus byl určen pro manipulaci s leteckými motory na cechu oprav letounů Iljušin Il-14 v Leteckých opravnách Kbely. Svědčí o tom nápis „Vrba“ na jeho boku. Šlo o mistra Vladimíra Vrbu st., vedoucího revizí motorů Švecov AŠ-82 T a vrtulí Avia V-50 na hangáru číslo 51 v LOK.

Tento MIAG K.3.B byl podle štítku vyroben u Werk Ober Ramstadt Abfellg. Elektrofahrzeuge někdy koncem třicátých let minulého století. Původně byl asi celý šedozelený, později pak dostal khaki nátěr, doplněný červeně zvýrazněnými odlitky výrobní značky MIAG a údaji o maximálním zatížení ramene. Jeřáb u našeho letectva nazývaný „Mamut“ byl do sbírky VHÚ získán z Leteckých opraven Kbely v polovině devadesátých let minulého století.

Jeho souhrnná délka v pojezdové poloze byla 5 m, s vysunutým nástavcem 6,1 m, šířka 1,5 m a prázdná hmotnost úctyhodných 8 000 kg. Maximální nesené břemeno pak bylo 5 000 kg na krátkém rameni, 2 000 kg nesené nástavcem. Baterie měly celkové napětí 80 V a kapacitu 300 Ah.

Aktuálně



Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…