Sovětská civilistka v Bělgorodě poničeném za druhé světové války

Sovětská civilistka v Bělgorodě poničeném za druhé světové války

Snímek zachycuje civilistku v sovětském Bělgorodě. Pořízen byl patrně roku 1943, kdy se o město opakovaně vedly těžké boje mezi německou a sovětskou armádou.

Město Bělgorod, ležící tehdy na území Ruské sovětské federativní socialistické republiky severně od ukrajinského Charkova, bylo obsazeno armádou nacistického Německa koncem října 1941. Poprvé bylo osvobozeno 9. února 1943 – na samém konci postupu sovětských vojsk od Stalingradu. Sovětské síly však touto dobou již čelily značným logistickým potížím a Bělgorod byl Němci opětně dobyt 18. března 1943, na samém závěru Mansteinovy protiofenzívy. Ležel tak na jižním konci kurského oblouku a v jeho okolí se soustředily značné německé síly k provedení operace Citadela.

Po porážce Němců u Kurska počátkem července 1943 získali Sověti natrvalo strategickou iniciativu a přešli do ofenzívy. Bělgorod se stal prvním cílem operace Vojevůdce Rumjancev, zahájené 3. srpna 1943. Německé síly neměly dostatek mužů, techniky ani munice, aby dokázaly sovětský postup zastavit. Bělgorod tak již 5. srpna 1943 v šest hodin večer definitivně přešel do rukou Koněvova Stepního frontu – na osvobození města se podílely síly 69. armády, 7. gardové armády a 1. mechanizovaného sboru. Sovětská ofenzíva však teprve začínala a o osmnáct dní později byl definitivně osvobozen i Charkov.

 

Aktuálně


Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

Prosinec 1944 – oficiální vydání prvních poštovních známek osvobozeného Československa

20. 12. 2025
Dne 26. listopadu 1944 proběhl v režii sovětských tajných služeb v Mukačevu „I. sjezd…
Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…