Bohumír Krézek - Poznal poušť i kanadský mráz

30. 07. 2024

V sobotu 2. ledna 1943 se ve skotském přístavu Greenock z lodi Santa Maria de Orduna vylodilo 171 československých vojáků. Převážně šlo bojovníky z Tobruku, kteří byli vybráni pro letecký výcvik v Royal Air Force. Byl mezi nimi i poručík pěchoty v záloze Bohumír Krézek, jenž v obleženém přístavu velel v rámci Čs. pěšího praporu 11 – Východního 3. četě 2. pěší roty.

Bohumír Krézek (1914–2003) začínal bojovat jako důstojník pěchoty v africké poušti, ale působil i jako letecký navigátor na drsném kanadském severu. FOTO: Sbírka Jiřího Rajlicha

Svobodný absolvent právnické fakulty brněnské Masarykovy univerzity se narodil 23. listopadu 1914 v Hrušovanech u Brna a před válkou pracoval jako soukromý úředník. V září 1938 velel četě Smíšeného přezvědného oddílu 32, se kterou se dostal v Doupovských horách a na řece Ohři do přestřelek s henleinovskými bandami. S potupným mnichovským diktátem a německou okupací zbytku českých zemí v březnu 1939 se nehodlal smířit, a tak v prostoru Veselí na Moravě přešel ilegálně 23. listopadu 1939 hranice okupované vlasti a vydal se na strastiplnou cestu přes Slovensko, Maďarsko a Balkán za možností bojovat s okupanty tam, kde to bude možné. Stala se z toho málem doslova „cesta kolem světa“.

Nejprve byl Bohumír zadržen a vězněn v horthyovském Maďarsku, odkud se však přece jen dostal do Bělehradu a potom dále na Střední východ, kde patřil 29. června 1940 mezi zakládající členy budoucí čs. vojenské jednotky. Prošel intenzivním výcvikem v Judské poušti, zúčastnil se v létě 1941 tažení v Sýrii a od října téhož roku i legendární obrany obleženého libyjského Tobruku. Po jeho osvobození se přihlásil k letectvu. Po dlouhé plavbě kolem Afriky do Skotska byl se skupinou dalších čs. důstojníků vyslán k výcviku do Kanady v provinciích Ontario a Quebec. Poté jako navigátor nějaký čas dokonce operačně létal v kanadském pobřežním letectvu v mrazivých pustinách Labra￾doru při ochraně lodních konvojů a při pátrání po německých ponorkách. Šlo o mnohahodinové vyčerpávající lety v severských pustinách, kde i představa nouzového přistání v divoké přírodě byla dosti mrazivá. Válku po dalším výcviku – tentokrát v teple Bahamských ostrovů – nakonec ukončil při pátrání po německých ponorkách v řadách 311. čs. bombardovací perutě pro změnu v chladném Skotsku.

Válku přežil úspěšně, ale doma jej nečekala žádná velká sláva. V roce 1948 byl jako většina jeho spolubojovníků z řad „zápaďáků“ komunistickým režimem propuštěn z armády a o dva roky později degradován na vojína. Dožil se však listopadu 1989 i plné rehabilitace a v roce 1993 vydal knižně pod titulem Canso své vzpomínky na válečná léta. Zemřel o deset let později v Praze 29. září 2003.

Jindřich Marek
Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 3. ledna 2020.

Aktuálně



Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…
Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

Renovace unikátního letounu VZLÚ TOM-8 se blíží ke konci

05. 02. 2026
Expozice Leteckého muzea Kbely jsou sice pro veřejnost uzavřeny, v muzeu i…
Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

Památce padlých vojáků se na Vítkově poklonil ministr obrany

02. 02. 2026
Ministr obrany Jaromír Zůna dnes v doprovodu ředitele Vojenského historického ústavu Praha…
Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

Astronaut NASA se v Armádním muzeu Žižkov podíval na dar jeho předchůdců – vzorky horniny z Měsíce

02. 02. 2026
Americký astronaut Stephen G. Bowen, který strávil 227 dní na oběžné dráze…