Čeněk Tetauer - Chlapec s pancéřovou pěstí

Po vypuknutí Pražského povstání se přihlásil do povstaleckých jednotek na Žižkově. Výstřelem z pancéřové pěsti zničil samohybné dělo. Postup Němců se tak zastavil na křižovatce Na Ohradě. To je příběh Čeňka Tetauera.

Jeho rodiče se poznali v Paříži. Antonín Tetauer, syn známého pražského hoteliéra Čeňka (Vincence) Tetauera, tam byl na praxi v jednom z hotelů jako číšník. Angèle Rouxová byla ve stejném hotelu zaměstnána jako švadlena. Vzali se 4. února 1922 a po krátkém pobytu v Lyonu se přestěhovali do Prahy, kde se jim 7. ledna 1923 narodil syn Čeněk. Rodina si poté pronajala restauraci v Brně a později v Bílovicích, kde se narodila dcera Josepha. Opět se stěhovali do Křince u Nymburka, kde si pronajímali nádražní restauraci, a nakonec přesídlili do Prahy na Žižkov, kde si Antonín Tetauer opět pronajal restauraci. V roce 1941 však v manželství došlo k rozluce.

Čeněk Tetauer studoval na reálce. Byl letecký modelář – jeho fotografie s vlastním modelem větroně se na podzim 1938 objevila i na obálce časopisu Mladý letec. Protože Němci na podzim 1939 uzavřeli české vysoké školy, nemohl dále studovat, a tak nastoupil v továrně Praga jako úředník. Od roku 1940 si úspěšně vedl v silničních cyklistických závodech nejprve v pražském Veloklubu, později za S. K. Slavia. Závodně též běhal.

Po vypuknutí Pražského povstání se dobrovolně přihlásil do povstaleckých jednotek na Žižkově a účastnil se útoků na Němci obsazený dvůr Pražačka. Odpoledne 7. května zahájila německá bojová skupina, která do Prahy prorazila z Českého Brodu, útok od školy na Pražačce do prostoru křižovatky Na Ohradě. Ovládnutí křižovatky by německým vojákům umožnilo spojit se s německou posádkou umístěnou v budovách pantheonu a muzea Památní- ku osvobození na Vítkově a vytvořili by si nástupiště k útoku do centra města. Před samohybnými děly hnali Němci české obyvatelstvo jako živé štíty a nutili je rozebírat barikády. Policejní strážmistr Jan Šedivý a dobrovolník Čeněk Tetauer zaútočili na první samohybné dělo z chodby domu 1156/106 pancéřovými pěstmi. Čeněk stroj zasáhl a ve vozidle začala vybuchovat vezená munice. Nastalého zmatku využili čeští rukojmí a rozutekli se. Němci se stáhli zpět ke škole na Pražačce. Křižovatka Na Ohradě tak znamenala nejzazší bod německého postupu proti povstalecké Praze ve směru od Českého Brodu. Večer 8. května se pak německá posádka školy na Pražačce i s mimopražskou bojovou skupinou stáhla přes Krejcárek do Karlína.

Po znovuotevření českých vysokých škol po osvobození vystudoval Čeněk Tetauer České vysoké učení technické v Praze. V roce 1946 obdržel Čs. medaili Za chrabrost před nepřítelem. Nějakou dobu byl také zván na veřejné besedy, paradoxně jako údajný předobraz postavy Pepíka z povídky Jana Drdy Pancéřová pěst. Po komunistickém puči v roce 1948 se ale třídní původ otce a francouzský původ matky staly závažnými kádrovými skvrnami a zvaní na besedy ustalo.

Tomáš Jakl

Připraveno pro rubriku Kalendář hrdinů Lidových novin a serveru Lidovky.cz, kde byl text zveřejněn 10. května 2019.