Dvě panelové výstavy o válečném roku 1917

Z důvodu rekonstrukce už budovu Armádního muzea na Žižkově opustily sbírkové předměty i instalované výstavy. Díky spolupráci s Národním muzeem se však s naší prací můžete setkat třeba v Národním památníku na Vítkově, kde jsou nově umístěny putovní expozice „Válečný rok 1917 na frontách“ a „1917 – zlomový rok československého odboje.“

Dvojici putovních expozic v česko-anglickém znění připravil Vojenský historický ústav Praha s využitím dobových fotografií, tiskovin a dokumentů jak z vlastních sbírek, tak z fondů Vojenského ústředního archivu – Vojenského historického archivu. V prostorách Národního památníku na Vítkově budou obě výstavy k vidění až do 1. dubna 2018.

Za děním na bojištích během válečného roku 1917 se ohlíží první z panelových výstav „Válečný rok 1917 na frontách“ od autorů Tomáše Kykala a Mileny Kolaříkové-Lock. Po sto letech rekapituluje zásadní i pozoruhodné momenty předposledního roku války. V druhé výstavě 1917 – zlomový rok československého odboje se Petr Matějček zaměřil na peripetie československého odboje, pro nějž rok 1917 znamenal zásadní posun.

Vleklý konflikt Velké války, který si od roku 1914 bez rozdílu bojujících stran postupně podmanil všechny zúčastněné státy i jejich obyvatele, stačil v průběhu let narušit a přestavět společenské instituce a struktury. V roce 1917 však míra válečného vyčerpání nejenže dosáhla hranic únosnosti, ale v řadě případů tyto limity přesáhla.

Lidé v zázemí i vojáci na frontě v zoufalé snaze porazit válku poprvé masově vykročili mimo konvence do nevyzpytatelného a neznámého prostředí revoluce. Tak se stalo v Rusku, kde dvojí převrat sice vyvedl zemi ze světové války, ale za cenu rozvratu a pozdější agónie války občanské.

Ne všude však revolta proti válce zpochybňovala válku samu a její cíle, nýbrž se obracela proti způsobům jejího vedení, jako ve Francii, kde vojenské vzpoury málem zlomily bojeschopnost jejích armád.

Převratný válečný rok 1917 přivedl do boje USA a vyvedl z něj Rusko. Nechybělo mnoho, aby tábor Dohody na podzim opustila Itálie, jíž otřásl debakl u Caporetta. Vojensko-technické inovace ruku v ruce s novými metodami boje usilovaly o zvrat situace na frontách a nových dimenzí nabral i zápas „o srdce a mysli“ obyvatel válčících států. Ten zasahoval na místě nejzranitelnějším, když napadal vůli, odhodlání, loajalitu.