Zkušenosti z bojových operací v průběhu druhé světové války jednoznačně potvrdily taktický význam odstřelovačských pušek, o jejichž zavedení do výzbroje čs. meziválečná armáda v druhé polovině 30. let pouze uvažovala. Sovětské a německé zbraně, jež měla armáda po válce k dispozici, nemohly do budoucna přispět k jednotnosti výzbroje čs. armády. Od roku 1949 zkoušelo MNO prototypy ZG 49 Sn, ZG 51 Sn/Mauser a ZG 51 Sn/91/30, z nichž poslední představoval finální podobu, zavedenou v červenci 1954 do výzbroje pod označením „7,62mm odstřelovačská puška vz. 54“.
Konstrukce zbraně vycházela ze sovětské armádní pušky Mosin vzor 91/30, jejíž některé součásti byly také využity k sériové výrobě. Výrobcem zbraně se staly Závody přesného strojírenství, n. p., Uherský Brod a výroba zde běžela v letech 1956–1958. Do ukončení výroby dodala továrna československé lidové armádě (ČSLA) celkem 5521 odstřelovačských pušek vz. 54.