13 Německý útočný nůž (bodák) Seitengewehr 42

13 Německý útočný nůž (bodák) Seitengewehr 42

Zrození dnes již legendárního útočného nože SG-42 souviselo s bezprostřední snahou velení německé armády vyzbrojit mužstvo univerzálnější zbraní, než byl standartní, ale jednostranně použitelný bodák vzor 84/98. Požadavkem bylo jak bojové, tak i praktické uplatnění v každodenním životě vojáka, s podmínkou zachování možnosti jeho nasazení na pušku. Tohoto úkolu se ujal tým v čele s inženýrem Carlem Barnitzkem se Suhlu, který 18. října 1942 obdržel na nový vojenský nůž patent č. 766198. Hlavnímu zbrojnímu úřadu (Heereswaffenamt) bylo pak předloženo několik jeho různých prototypů, načež bylo rozhodnuto, že specifikacím nejvíce vyhovuje víceúčelový nůž známý dnes pod označením Seitengewehr 42, předpisem zavedený jako Sonderseitengewehr zum Karabiner 98k. SG-42 však mohl být nasazen i na další typy zbraní, stejně jako standardní bodák vzor 1884/98.

Výrobou nulté série o 500 kusech, která byla určena pro testování na východní frontě, byla pověřena firma Carl Eickhorn Solingen. Zakázka byla dokončena 18. října 1943 a zbraně byly následně odeslány jednotkám určeným pro jejich testování (17. Infanteriedivision, 2. Gebirgsdivision, 78. Sturmdivision, 28. Jägerdivision). Každá z vybraných jednotek obdržela 100 kusů a měla za úkol podávat podrobné zprávy a případné návrhy na vylepšení zbraně. SG-42 byl vojáky přijat velice kladně a ceněna byla zejména univerzálnost jeho užití. K hromadnému zavedení do výzbroje mělo však dojít až po vítězné válce, neboť v roce 1943 nebylo možné změnit zavedenou masovou výrobu. Přesto firma Carl Eickhorn obdržela objednávku na 1100 kusů, které měly být spolu s 500 kusy nulté série předány speciálním jednotkám Brandenburg, výsadkářům a zvláštním jednotkám SS. Vydání SG-42 mělo být pouze dočasné a po ukončení bojového nasazení se měly jednotlivé kusy vždy vrátit zpět do skladů. Vedle toho získala v roce 1944 firma Eickhorn zakázku na dalších 10000 kusů, jejichž výroba sice začala okamžitě, ale kolik jich z této série bylo skutečně vyrobeno, není dnes známo.

Nožová čepel s falešným ostřím je na vnitřní straně značena „cof“ (Carl Eickhorn, Solingen) a „WaA 519“. Rukojeť střenková, střenky z bakelitu jsou připevněny dvěma železnými nýty. V horní části jílce je výřez pro záchyt a stiskátko se západkou. Zadní tvarovaná strana jílce je proříznuta tak, že tvoří prostor pro uložení příslušenství – kombinovaného nástroje (nožík, šroubovák, otevírač konzerv, šídlo, vývrtka, vytahovač nábojnic). Pochva z fenolových pryskyřic je na vnitřní straně opatřena plechovým klipsem, jenž umožňoval variabilní nošení bodáku.

Celková délka 303 mm, délka čepele 177 mm, šířka čepele 27 mm, délka pochvy 190 mm.

Aktuálně



Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

Úpravy plánu zbrojní výroby v letech 1958 až 1960

14. 02. 2026
Zbrojní výroba v druhé polovině 50. let prošla řadou zásadních zvratů. Jednu ze…
Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

Veteráni UNPROFOR/ UNCRO opět vzpomínali na svou misi

12. 02. 2026
V kinosále Armádního muzea Žižkov se ve středu 11. února konalo další…
Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

Připomínka data narození: JOSEF BUBLÍK / 12. února 1920 - 18. června 1942

12. 02. 2026
Dnes si připomínáme datum narození příslušníka československého pěšího pluku 2 ve Francii…
Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

Jak Veteráni budoucích válek otřásli Amerikou

09. 02. 2026
Před 90 lety vzniklo ve Spojených státech pozoruhodné protiválečné hnutí, které pomocí…
V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

V atriu Armádního muzea Žižkov se křtila kniha historika Jiřího Plachého Výsadkáři v týlu nepřítele

06. 02. 2026
Historik Vojenského historického ústava Praha Jiří Plachý napsal novou knihu s titulem „Výsadkáři…