Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

Akumulátorový jeřáb MIAG K.3.B

V průběhu 2. světové války se na Němci ovládaných letištích a v opravárenských závodech velice rozšířily různé varianty akumulátorových jeřábů koncernu MIAG. Ty umožňovaly volnou manipulaci bez nutnosti připojení na zdroj elektrické energie i s velice těžkými předměty, jako byly celé pohonné jednotky letadel včetně motorových loží.

Jejich základem bylo mohutné nosné těleso, nesoucí kyvné rameno s výsuvným nástavcem. Zvedání břemen bylo zajištěno pouze elektromechanicky pomocí lan, kladek a ovládacích pák, které poháněl stejnosměrný elektromotor o výkonu 4 kW. Ten zároveň zajišťoval i pohyb jeřábu pohonem velkých předních kol. Menší zadní kola, odpružená listovými pery, byla ovládána velkým volantem a sloužila k zatáčení jeřábu. Pracoviště strojníka bylo na plošince v zadní části zařízení.

Po válce byly tyto jeřáby široce využívány i naší armádou a příslušnými opravárenskými podniky. Představovaný kus byl určen pro manipulaci s leteckými motory na cechu oprav letounů Iljušin Il-14 v Leteckých opravnách Kbely. Svědčí o tom nápis „Vrba“ na jeho boku. Šlo o mistra Vladimíra Vrbu st., vedoucího revizí motorů Švecov AŠ-82 T a vrtulí Avia V-50 na hangáru číslo 51 v LOK.

Tento MIAG K.3.B byl podle štítku vyroben u Werk Ober Ramstadt Abfellg. Elektrofahrzeuge někdy koncem třicátých let minulého století. Původně byl asi celý šedozelený, později pak dostal khaki nátěr, doplněný červeně zvýrazněnými odlitky výrobní značky MIAG a údaji o maximálním zatížení ramene. Jeřáb u našeho letectva nazývaný „Mamut“ byl do sbírky VHÚ získán z Leteckých opraven Kbely v polovině devadesátých let minulého století.

Jeho souhrnná délka v pojezdové poloze byla 5 m, s vysunutým nástavcem 6,1 m, šířka 1,5 m a prázdná hmotnost úctyhodných 8 000 kg. Maximální nesené břemeno pak bylo 5 000 kg na krátkém rameni, 2 000 kg nesené nástavcem. Baterie měly celkové napětí 80 V a kapacitu 300 Ah.

Aktuálně



Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

Znáte příběhy odbojářů z cyklu Paměťová stopa? Připravují je pro vás dokumentaristé z Vojenského historického ústavu Praha

01. 08. 2025
Od roku 2016 vysílá Česká televize a Český rozhlas příběhy projektu Vojenského…
Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

Přijeďte do Lešan na Tankový den – 30. 8. 2025

28. 07. 2025
Vojenské technické muzeum Lešany ožije poslední srpnovou sobotu 30. 8. 2025 tradičním…
Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

Systém vojenského školství v posledním dvacetiletí ČSLA

26. 07. 2025
Počínaje školním rokem 1972/73 byla v Československé lidové armádě zavedena nová školská soustava.…
Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

Výročí 130 let od narození generála Františka Moravce, zveřejňujeme dosud neznámé snímky z jeho působení v Německu

23. 07. 2025
Připomínáme si 130 let od narození brigádního generála Františka Moravce, muže, který…
Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

Branná povinnost v Československu (1918‒1939) jako téma souladu i střetávání zájmů obrany státu a politických hledisek

21. 07. 2025
Na jaře letošního roku uplynulo 105 let od uzákonění branné soustavy Československé…