Bádenská četnická karabina M 88

Bádenská četnická karabina M 88

Po zavedení zadovek v armádách německých spolkových států tvořilo výzbroj bádenského četnictva 500 jehlovek M 1873, vyrobených suhlským továrním konsorciem Spangenberg & Sauer und C. G. Haenel na základě vládní objednávky z června 1872. Přestože armáda v následujících letech zavedla do výzbroje pušky Mauser M. 71 a jejich opakovací modifikace M. 71/84, ve výzbroji četnictva nadále zůstávaly zastaralé jehlovky M 1873. Teprve v roce 1898 objednalo bádenské četnictvo nové zbraně. Nejednalo se však o poměrně moderní karabiny M 91 (Gewehr 91), nýbrž o úpravu původních pušek Kommissionsgewehr 1888. Adaptace spočívala především ve zkrácení hlavně ze 740 mm na 453 mm, použití stejného dvouplátkového hledí jako u karabin M 91 a stejně tvarované kliky závěru s rozšířenou ovládací plochou. Charakteristickým rysem četnických karabin, jimž zůstalo stejné označení jako karabinám M 88 (Karabiner 88), byla schránka ve spodní části pažby, krytá ocelovým odklopným víkem. Do úzkého a poměrně těsného prostoru v pažbě se vkládal jeden nábojový rámeček s pěti náboji ráže 7,92 mm Mauser. Od běžných karabin 88 a 91 je na první pohled, kromě schránky pro náboje, odlišuje především přední část hlavně, jež není uložena v masívním nosiči mušky, nýbrž vzhledově připomíná komisní pušky 1888.

Objednávku bádenského četnictva na 537 karabin M 88 dostala zbrojovka C. Schilling v Suhlu a do října 1898 odeslala veškeré zbraně včetně objednaného střeliva do královského dělostřeleckého skladu (Königlichen Artilleriedepot) v Karlsruhe. Ačkoliv objednávka zněla na firmu Schilling, dochované kusy nesou na horní ploše pouzdra závěru značení zbrojovky C. G. HAENEL SUHL, jednoho z podniků suhlského výrobního konsorcia.

Exemplář ve sbírkách VHÚ není v původním stavu, jelikož má závěr pocházející z pušky 1888, jejíž klika je rovná s kulovitým zakončením. Levá strana pouzdra závěru nese kromě výrobního čísla 393 značení 2,75 g G.B.P., udávající druh prachu a hmotnost prachové náplně v náboji, pod ním se nachází zkratka St.m.G., vyjadřující použití střely s ocelovým pláštěm (Stahlmantelgeschoss).

Bádenské četnické karabiny M 88 můžeme vzhledem k nízkému vyrobenému počtu považovat za poměrně vzácné, množství dochovaných exemplářů nebude zřejmě vysoké.

Exemplář získalo muzeum v roce 1949 převodem z VÚ 8807 Terezín.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 962 mm

Délka hlavně: 453 mm

Délka záměrné: 399 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3290 g

Po zavedení zadovek v armádách německých spolkových států tvořilo výzbroj bádenského četnictva 500 jehlovek M 1873, vyrobených suhlským továrním konsorciem Spangenberg & Sauer und C. G. Haenel na základě vládní objednávky z června 1872. Přestože armáda v následujících letech zavedla do výzbroje pušky Mauser M. 71 a jejich opakovací modifikace M. 71/84, ve výzbroji četnictva nadále zůstávaly zastaralé jehlovky M 1873. Teprve v roce 1898 objednalo bádenské četnictvo nové zbraně. Nejednalo se však o poměrně moderní karabiny M 91 (Gewehr 91), nýbrž o úpravu původních pušek Kommissionsgewehr 1888. Adaptace spočívala především ve zkrácení hlavně ze 740 mm na 453 mm, použití stejného dvouplátkového hledí jako u karabin M 91 a stejně tvarované kliky závěru s rozšířenou ovládací plochou. Charakteristickým rysem četnických karabin, jimž zůstalo stejné označení jako karabinám M 88 (Karabiner 88), byla schránka ve spodní části pažby, krytá ocelovým odklopným víkem. Do úzkého a poměrně těsného prostoru v pažbě se vkládal jeden nábojový rámeček s pěti náboji ráže 7,92 mm Mauser. Od běžných karabin 88 a 91 je na první pohled, kromě schránky pro náboje, odlišuje především přední část hlavně, jež není uložena v masívním nosiči mušky, nýbrž vzhledově připomíná komisní pušky 1888.

Objednávku bádenského četnictva na 537 karabin M 88 dostala zbrojovka C. Schilling v Suhlu a do října 1898 odeslala veškeré zbraně včetně objednaného střeliva do královského dělostřeleckého skladu (Königlichen Artilleriedepot) v Karlsruhe. Ačkoliv objednávka zněla na firmu Schilling, dochované kusy nesou na horní ploše pouzdra závěru značení zbrojovky C. G. HAENEL SUHL, jednoho z podniků suhlského výrobního konsorcia.

Exemplář ve sbírkách VHÚ není v původním stavu, jelikož má závěr pocházející z pušky 1888, jejíž klika je rovná s kulovitým zakončením. Levá strana pouzdra závěru nese kromě výrobního čísla 393 značení 2,75 g G.B.P., udávající druh prachu a hmotnost prachové náplně v náboji, pod ním se nachází zkratka St.m.G., vyjadřující použití střely s ocelovým pláštěm (Stahlmantelgeschoss).

Bádenské četnické karabiny M 88 můžeme vzhledem k nízkému vyrobenému počtu považovat za poměrně vzácné, množství dochovaných exemplářů nebude zřejmě vysoké.

Exemplář získalo muzeum v roce 1949 převodem z VÚ 8807 Terezín.

Ráž: 7,92 mm Mauser

Celková délka: 962 mm

Délka hlavně: 453 mm

Délka záměrné: 399 mm

Kapacita nábojové schránky: 5 nábojů

Hmotnost: 3290 g

Aktuálně



Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

Českoslovenští zdravotníci ve válce v Zálivu

18. 12. 2025
V letech 1990 až 1991 se Československý samostatný protichemický prapor zapojil do…
Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

Výzkum u českých krajanů v Chorvatsku

15. 12. 2025
Pracovníci VHÚ Praha Miroslav Vyšata, Michal Louč a Leoš Krejča na podzim…
Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

Československý deník sehrál v životě legionářů v Rusku velmi důležitou roli. Poprvé vyšel v prosinci 1917

13. 12. 2025
V pátek 12. prosince 2025 uplynulo 108 let od prvního vydání Československého deníku,…
Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

Děkujeme za podporu pro válečné veterány. Sbírka DiGiMÁK vynesla 450 tisíc korun

11. 12. 2025
Vojenský historický ústav Praha ve spolupráci s Vojenským fondem solidarity spustil 29.…
Tak trochu zamrzlé spojení

Tak trochu zamrzlé spojení

08. 12. 2025
V prosinci 1944 přijala československá Vojenská radiová ústředna (VRÚ) v anglickém Hocklife u Bedfordu…